Jako takový má bez přehánění i patosu potenciál změnit hlavní město k lepšímu.
Vroce 2003 přestalo filmaře Martina Marečka bavit dívat se z okna svého bytu na bouračky na frekventované křižovatce v Praze. Zeptal se sám sebe, jestli se tragická dopravní situace v metropoli dá změnit, a začal o tom natáčet dokument. Brzy zjistil, že pouhý film nestačí. Zrodila se obrodná iniciativa Auto*Mat.
Stejnojmenný film vznikal během šesti let časosběrnou metodou, a tudíž bez znalosti výsledného tvaru. Lavírování politiků a nepochopení ze strany některých Čechů se očekávat daly, stavební havárie či osobní tragédie už nikoliv. Výsledek přesto drží pohromadě a ukazuje nejen to, co je třeba ve snaze o Prahu pro lidi namísto pro auta změnit, ale i jak těžké je to prosadit.
Páteř filmu tvoří stopáž z happeningů a cyklojízd, jež iniciativa pořádá. Z guerillového ucpávání magistrály koly a potyček s policisty vykrystalizovaly mírumilovné manifestace, které do prostorů okupovaných automobily vracejí lidský prvek. Urbanista Ivan Lejčar na srovnání záběrů sto let starých a současných demonstruje, že místa jako Smetanovo nábřeží skutečně bývala korzy, tvořícími oproti dnešku organickou součást města.
Úsilí Auto*Matu naráží na odpor institucí a části veřejnosti. Obojí je tragikomická podívaná. Radní a úředníci magistrátu vykazují aktivisty s kamerou z veřejně přístupných jednání, politiky zase přítomnost objektivu ponouká k mlácení prázdných frází. Nejsmutnějším „hrdinou“ je primátor Pavel Bém, kterého film ukazuje jako slabikář populismu nejhrubšího zrna.
Troubící pepíci S Auto*Matem nesympatizující Pražané pak svůj postoj vyjadřují škálou prostředků od troubení na kordon cyklistů přes sprosté nadávky až po demolici Marečkova vlastního „agitačního“ vozu. Projevují se jako obyčejní čeští normalizační „pepíci“, které zajímá jen jejich škodovka a víkend na chalupě. Jak Lejčar dokládá, 70. letům se nevzdálil ani způsob, jakým se dnes rozhoduje o urbanistické koncepci Prahy. Demonstruje, že gigantické stavby typu tunel Blanka městu od aut nepomohou, ale naopak je do něj nalákají. „Kdo seje silnice, sklízí auta,“ říká. Jak „vyšitý“ je potom moment, kdy před kráterem zborceného tunelu ve Stromovce stojí stavař a tvrdí kameře, že „tady se nic nepropadlo“.
Součást projektu tvoří i Marečkův předchozí film Zdroj, který filmaře dovedl za ropou až do Baku. Auto*Mat je vedle kin distribuovaný i přes portál Doc Alliance a byl vybrán do festivalové kolekce East Silver Karavana, což mu zajišťuje dosah daleko za hranice České republiky. Filmy i aktivity Auto*Matu sjednocuje výtečná grafika, založená na účelnosti a srozumitelnosti. Na všem leží pečeť lidí, kteří vědí, co dělají - a taky vědí proč.
Lidé samozřejmě přicházejí a odcházejí. „Auto*Mat jede dál bez původních autorů,“ říká Mareček. Finální záběry stovek účastníků cyklojízdy na Nuselském mostě dokazují, že jede správným směrem.
HODNOCENÍ LN **** Auto*Mat
ČR 2009 Scénář a režie: Martin Mareček Kamera: Vít Klusák, Jiří Málek, Martin Mareček Hudba: Martin Mareček, Tereza Marečková, Ondřej Anděra Distribuce v ČR: Aerofilms Premiéra: 24. 9. 2009
