Církev je spíše hřiště, než ideologická sekta
Kdo vzdělán v sektě socialismu ovšem zhrzen a zklamán. Jistě má církev pravidla, směrnice, hranice, ..ale proces života už je dost volný. Kdo chce víc, může se zapojit do řehole, nebo se vrátit k judaismu. Ale ani ten už není, co býval, zkázou Chrámu zbylo jen rabínství, řád, struktura .. spíše v knihách. "Jaký si to uděláš, takový to máš", i v církvi. Máš jistě tradici, zkušenosti, doprovázení autorit, obřady, vzdělání, kulturu..je toho habaděj. Ale co s tím je dost na tobě samotném. Jistě byl pro prosté sepsán katechismus, návrh aktuálních odpovědí na obvyklé dotazy. Jistě je právní kodex, ale už právní školy jsou různé. Jistě je systematika (dogmatika), ale jen jako vymezení, kam ještě a kde už ne. Co je odpad a co jen disciplina pro sociální život nezbytná. Řeší jen problémy, potíže, ne co k svačině. Tak i morální a jiné systémy, které kvalifikují autority v církvi, aby byly kompetentní, ale absolutní řešení to ještě není, víc směrnice, nebo plot, aby nepřekročitelné nebylo překročeno. Stačí si otevřít klasické křesťanské texty, spíše příležitostné, nahodilé, lidové. Je ovšem i almara patrologie řecky i latinsky, kde více. A protože se ctí kontinuita, kde poutník kolísá, vrací se tam, kde ještě šel pevně. Převzata i židovská svatá písma, nejprve žalmy tedy písně, k nim apokalyptické tradice, Daniel, nově přečteni proroci. Bývá zklamán i studující teologie, více otázek, než odpovědí. Nechť si to najde hebrejsky, když nechápe překlad, kde není hebrejsky, nechť si udělá rekonstrukci do toho jazyka, i aramejština mu pomůže. A když to hebrejská tradice nezachovala, není to ani v komentářích Talmudu, třeba arabština? Český vlastenec zuří, proč mu stát nezařídí něco jednoduššího, něco jako je reklama v televizi, aby měl jasno. Ovšemže základní je celkem evidentní, ale kdo chce víc ba všechno, dostane zabrat. Naštěstí papežství jen služba, tu úkol matek a otců méně zbytný. Nejen počnou a matka porodí, ale i vychovají i papeže.Dobře, nebo lépe? To je na nich. Podobně učence i dohlížející či provázející duchovní. Tu si každý podle gusta může vybrat, kdo mu blízký, kde pro něj důvěra, kde bezpečí. Plošná služba je také fajn, ale jako všechno obecné má své limity. Mně osobně dali více protivníci, než sympatizanté, odlišnosti si vážím, ale jak píšu víše, čtl jsem i toho Daniela, neb nejsem junior ani žena a tak mne prorok nemůže tolik vyděsit, naopak, je mi útěchyplný.