ad Siemens

V této souvislosti (otázka, co vlastně chtějí firmy jako Siemens) upozorním na listopadovou Masarykovu debatu na MU (viz http://www.masarykovydebaty.cz/debaty/nabidka-oboru-na-vs-mela-odpovidat-poptavce-na-trhu-prace), kde generální ředitel Siemens CZ Eduard Palíšek spolu s Janem Sokolem (podle diváckého hodnocení úspěšně) oponovali tezi, že nabídka oborů na VŠ by měla odpovídat poptávce na trhu práce. Pro zájemce o samotné argumenty doporučuji videozáznam debaty. Pozn: pro mě bylo zajímavé už inciální (testové) hlasování, kdy se (na humanitní fakultě!) naopak většina účastníků vyslovila pro tuto tezi.

Povzdech

 Možná, že by českému vysokému školství prospělo, kdyby se někdo začal zabývat také tím, co se na těch školách učí.  Podívejte se např. na Českou zemědělskou univerzitu v Praze – více než 22 tis. studentů. V celém sektoru zemědělství a lesnictví pracuje kolem 110 tis. osob. a pro tento sektor se ročně „produkuje“ 5 tisíc vysokoškoláků-absolventů?Ale vůbec ne. Polovinu studentů ČZU tvoří ekonomové – proč právě tam, kdo ví. Že by bylo málo ekonomů v Čechách, jsem si nevšiml….A to je tu ještě další brněnská univerzita, která se také věnuje tomuto sektoru ….Až se i o těchto základních číslech začne u nás mluvit, pak teprve snad bude možné věřit, že se ve vysokém školství něco rozumného děje….

pan fiala

Tichá voda břehy mele...  Pan Fiala, médii pečlivě označovaný jako "nestraník", hlavně velmi dobře ví, kdo jej na úřad posadil a co má prosazovat. Ten pán v sobě jedinečným způsobem spojuje tři vlastnosti: vysokou efektivitu a sebekázeň technokrata a akademického insidera, distinguované jednání pseudogentlemana a nenápadné zaujetí ideologického fanatika. Způsob skloubení těchto vlastností v jeho osobě je, musím uznat, bezmála obdivuhodný. Dobeš neměl pořádně ani jedno z toho, možná mohl být mediálně úspěšným poslancem-bonmotářem, ale nebyl schopen plnit náročné zadání na MŠMT. Kdo by se staral o to, že TOP09 nahrazením Dobeše fakticky získala o jedno ministerstvo navíc. To, že Fiala svých cílů dosáhne - tedy že břehy dokonale podemele a přivede je k pádu do svého proudu - je velmi pravděpodobné. Půvabné bude, že se to obejde téměř bez křiku a protestů, narozdíl od Dobeše, který ani pořádně nezačal. Už to si žádá uznání.   

Kdy už začnou školy dodávat průmyslu opravdu hotové absolventy?

Doufejme, že nikdy.1) Školy jednak nemohou nikdy zcela předpovědět, co bude absolvovent v praxi potřebovat, příprava absolventa je vždy víceméně universální a je iluzorní představa, že by to mohlo být nějak zásadně jinak. VŠE nikdy nevyprodukuje absolventa, který přesně zapadne do mého oddělení, zná naše informační systémy, specifika, apod. - firmy vždy budou muset své síly zapracovat.2) Tzv. duální vzdělávání je úzce specializovaným případem, aplikovatelným zejména na veké průmyslové podniky (proto jejich představitelé po něm tak volají, které podniky by byly typičtějším příkladem, než např. Siemens a Bosch?). V širkém spektru jiných činností je uplatnitelný podstatně hůře. Autor uvádí statistiku, která vypovídá o jednostraném zaměření ekonomiky ČR na výrobní průmysl (elektrotechnický,automobilový) a export (EU, Německo). V kontextu naznačuje, že tato jednostranost je slabinou. Navrhuje však vzdělávací koncept, který svým úzce specializovaným  zaměřením na konkrétní velké průmyslové zaměstnavatele tuto slabinu ještě prohlubuje. 3) Jakýkoliv vzdělávací systém nemá sloužit "praxi" nebo "zaměstnavatelům", ale potřebám vzdělávaných - tj. žáků. Tento jemný filosofický rozdíl činí velké rozdíly v důsledcích. Asi stejně velké, jako byl rozdíl mezi socialistickým učňovským školstvím a vzdělávacím systémem americkým, kanadským či britským (abychom se vyhnuli srovnání s Německem, které je svou blízkostí pro Čechy v lecčems zavádějící).

Nemám tušení, co mi to

Nemám tušení, co mi to vlastně vytýkáte. S Vaším druhým a třetím odstavcem souhlasím do onoho posledního puntíku. To co jsem psal já je, že škola nemá připravovat studenta pouze/převážně na řešení jednoho konkrétního problému jedné konkrétní firmy.

RE

Podívej, strécu. Školy musí velmi dobře vybalancovávat rovnováhu mezi tím, co chtějí firmy a širším vzděláním, které umožní nějakou obecnější uplatnitelnost. Pokud hlas firem bude řídit složení výuky, dostanou absolventy velmi dobře uplatnitelné v právě v jenom úzkém oboru a nepoužitelné jinam. Za komunistů to bylo možné, odborné školy byly řízeny ministerstvem průmyslu, pokud vím. Ale tehdy měl člověk vyhlídku práce v jedné, úzce vymezené profesi na celý život. Mantra, že průmysl nás živí v tomto případě nefunguje.

To jsou, prosím,

hrozné nepodložené plky, pane, které jste pochytil na pomatených konferencích k nesmírně užitečným, převážně zlodějským, projektům OPVK.Nikdo neví, co bude zaměstnanec potřebovat za deset let, natožpak za padesát, což bude délka pracovní kariéry jednotlivce.Škola musí dát absolventovi jistou schopnost řešit (nejasné) problémy (zcela nejasné) budoucnosti. Především ho ale musí připravit na řešení úkolů dneška. Punto. 

Máte pravdu. Ale.

Ale hned v roce 1990 se podniky svých učilišť honem samy zbavily (SOU firmám bránila v produkování okamžitého rychlého zisku a kdo by myslel na dvacet let dopředu, že?) a ty byly zákonem převedeny na stát, v roce 2001 pak na kraje.Vlastní učňovská zařízení má tuším například Škoda auto, Vítkovice, a.s. a Třinecké železárny a.s. Všechny ostatní soukromé školy jsou k dispozici ve školském rejstříku, ale do toho se mi zrovna nechce lézt.

Já Vás miluju, konečně hlas rozumu!

Díky.

"Školy se nesmějí stát poskoky průmyslu."

Průmysl Vás (i mě) živí, synku, víte?Jen zásluhou výkonného průmyslu si my můžeme pěkně v teple vysedávat a mlátit svá moudra do klávesnice.

Duální vzdělávání ano, ale ne s Fialou

Tento humanitní pseudovědec zjevně ani netuší, kdo mu postavil dům a silnice, odkud se v jeho domácnosti bere teplo, elektřina, plyn a voda a o kdo a jak se stará o jím produkované odpady. A že svůj plat bere ne díky svým politologickým plkům, ale zejména zásluhou vzdělaných a pracovitých techniků, kteří jsou schopni vyrábět kvalitní a konkurenceschopná auta, jejichž výroba a vývoz velkým dílem přispívají k růstu českého HDP.Jako ministr školství je pan Fiala skutečně trapnost sama a rozdíl mezi ním a Josefem Dobešem je pouze v tom, že Dobeš byl průšvih převelice hlučný, kdežto Fiala je průšvih převelice tichý.Ach jo, ta chorobná ctižádost pseudovědců...

Nejde ani o absolventy a ani o školství: jde o další peníze z ES

Zdá se, že jsme svědky přípravné kanonády na další programy ESF, kde si MŠMT už nevrzne. HK si už užívá stovek milionů, které dostala díky Dobešovi a zřejmě jim peníze z ESF zachutnaly... Školy se nesmějí stát poskoky průmyslu. Příprava "hotových absolventů" je cestou do pekel. Většina dnešních absolventů bude možná už za deset či dvacet let pracovat v pozicích, které dnes ještě neexistují.

Profil absolventa

To je další velký omyl, kterým se snažila prosadit Boloňská deklarace. Výsledkem je absolutní paksvil, kdy studenti studují bakalářské studium a pak magisterské a přitom nakonec umí méně než dřívější středoškolák. Profil absolventa? Co to je? Zadejte nějakému absolventu samostatnou práci, ať řídí lidi nebo výrobu a hned se pozná, co je profil absolventa. Tím se školy jen zaštiťují, aby vypadaly in, ale ve skutečnosti se stačí podívat na to, kdo je na škole! Buď důchodci, kteří si již chtějí k penzi přilepšit a nemají žádné velké ambice něco změnit, vlastně to vůbec nechtějí, nebo mladí absolventi, kteří se bojí jít do praxe. Pak je tam ještě střední věková skupina, která by se v praxi neuchytila, protože jinak by tam již byli a vydělávali by peníze. V roce 2011 bylo za 40 miliard Kc prodáno nových patentů a užitných vzorů z ČR do světa a nejmenší podíl na tom měly vysoké školy, největší průmyslové podniky!!! To dokresluje jasně, kde je školství, ale i akademie věd, a kde je průmysl!!!

Baťuv taktický "omyl"

Baťa dobře věděl, že i chudý učitel může bý nejen vynikající pedagog, ale i inspirující osobnost. Jelikož se musel zavděčit bankéřům a obchodním partnerům, musel hovořit trochu odlišně. Dnes jsou zjevně všichni vděční bankéřům a obchodním partnerům...

Vyrážení otevřených dveří?

Chytrý si zjistí, že nejen VŠTE, VUT a TUL mají s praxí nejen spolupráci, ale i pro praxi upravené absolventské profily. Hloupý/á lomí rukama v prázdném textu.

Duální vzdělávání už jsme měli

Do roku 1989 (aniž bych soudruhy chválil), duální vzdělávání fungovalo, ve 2., 3.  popř. 4. ročníku běžně učni vykonávali praxy v podnicích, pro které se učili. Probém nastal až se zánikem nebo rozpadem podniků a firem a převedením učilišť (dnes někde středních škol) pod stát, potažmo kraje. Kolik firem má  asi dnes vlastní učňovská zařízení? 

Co to je za nesmyslnný komentář?

Školy neumí vychovávat pořádné absolventy, neboť na školách nejsou lidé, kteří by tam měli být!!! Celé naše školství je velmi špatné!!! Dříve jsme na tom byli lépe a to vůbec nefandím komunistům, ale dnes je to neco šíleného a to nejen na univerzitách, jak jsem psal před chvílí, ale všude!!! Všichni umí jen něco očůrat zmást a také krást!!! A do pořádné reformy se nikomu nechce, protože na to nemáme v celé republice žádné osobnosti!!!

Trochu jste zapomněl na Baťovu školu práce!

Tomáš Baťa založil celou soustavu vzdělávání, od základní "experimentální" Masarykovy školy (okopírovaná první waldorfská škola ve Stuttgartu), přes Baťovu školu práce, průmyslovky, umělecké školy, až po celoživotní vzdělávání a Studijní ústav. Za války tajně přednášeli v Baťových závodech i takoví lidé, jako prof. Wichterle. Dodnes Klub Absolventů Baťovy školy práce vzpomíná na velmi kvalitní učitele.... Baťa totiž říkal: nedám svého syna vychovávat učiteli, který je chudý, protože by ho zase naučil jen chudobě - chci nejlepší a zámožné učitele, kteří naučí naše lidi být nejlepší a zámožní... A lidé, takto prakticky vychovaní, se uplatnili všude, žádný další zaměstnavatel s nimi neměl takové potíže, jaké máme dnes, když k nám do podniku přijde nový "inženýr", který umí jen mačkat myš a všechno mu padá z ruky, akdyž se ho zeptám jak by konkrétně vyřešil tento problém, tak mluví hůř než kdysi Rudé právo: řekne "nejlepším možným způsobem" :-))Tady vůbec nejde o to, že by absolventi neodpovídali potřebám zaměstnavatelů v nějakých odborných předmětech - to se každý doučí snadno a rychle - ale absolventi jsou vyloženě zkaženi školou (učiteli), možná navždy - nejsou vychováni k potřebným kompetencím, přístupu k práci a životu, nemají vnitřní oheň, zájem, zarputilost, rozhled, sebevládu a sebeřízení, pokoru, pravdivost, nezkorumpovatelnost, atd. atd.

Pro zaměstnavatele je ideální

Pro zaměstnavatele je ideální úzce zpecializovaný zaměstnanec vyškolený na státní náklady ne přesně specifikovanou pozici. Náklady na takového zaměstnance jsou nízké , neboť díky své specializaci a slabému teoretickému zázemí nemá moc šancí změnit obor, který se vyučil. V případě, že by se potřeby zaměstnavatele změnily, tak jednoduše starého zaměstnance propustí a najme nového, který bude čerstvě vyučený na nové podmínky. Pro zaměstnance je naopak ideální získat co nejširší základy, aby se byl rychle schopen přeorientovat na nové podmínky. Jeho vyjednávací pozice vůči zaměstnavateli tím pak vzroste. Nevidím důvod, proč věk 14-20 let, kdy se jedinec nejsnáz učí, nevyužít maximálně k co nejširšímu záběru. Pokud praktická výuka, pak ano, ale na co nejvíce a co nejrozmanitějších pozicích a v řádu týdnů, nikoliv tak, že ze 40 měsíců střední školy se bude 13 měcíců učit a zbytek soustružit jednu součástku...