Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Kdyby byl Mácha na chatu

Česko

Popsat podobu internetového dorozumívacího jazyka je obtížné, protože žádnou podobu nemá, on ji neustále mění. Je to proteovská hmota slov, písmenek, číslic a znaků, které samy průběžně odhazují své významy a někdy i tvary a berou na sebe jiné. Číslice 8 tu může představovat mimo čísla osm také písmeno B, kus emotikonu (lidově smajlíka), který vyjadřuje údiv 8-o, nebo jiného emotikonu, jenž symbolizuje dospělou ženu :-)-8. Může také tvořit větší část anglického slova „skvělý“ (Gr8) či větší část českého hovorového výrazu pro „pršet“ (L8).

Dříve byste podle toho, jak byla tato číslice použita, mohli poznat, jestli jste se dostali na diskusní server afroamerických hiphoperů, českých teenagerů nebo počítačových hackerů, kteří můžou být odkudkoli. Jenže jazyky a dorozumívací kódy subkultur si v informačně propojeném světě vždycky najdou nějaký kanál, kudy se rozlijí do globálního moře informací a smísí se s prvky z jiných jazyků. V tomhle má internetová řeč blízko módě, která také smísí do jediného oděvu prvky z různých materiálů, míst a dob. S módou má stejnou i onu rozpolcenou potřebu být praktická a zároveň dekorativní. Vyjadřovat souběžně osobitost, jinakost i přizpůsobivost a příslušnost.

Praktická jsou tedy v internetovém chatování a mobilním esemeskování jakákoli vylepšení, která zvýší jednoduchost a rychlost. Třeba nepsat velká písmena na začátku vět nebo jmen a kašlat na interpunkci. Místo slov můžete úspěšně použít zkratky (IMHO) a emotikony :-). Slova lze také zkracovat vynecháním některých hlásek a txtvat bz nch.

Stejně tak se hodí styl afroamerických hiphoperů, kteří – byť v tom možná nebyli úplně první – zjednodušovali psanou angličtinu mnoha způsoby, mimo jiné přidáváním číslic, které dokázaly zkrátit třeba slovo „date“ na d8 a slovo „uniform“ na uni4m.

Občas je taky praktické obejít se bez české diakritiky. Kdejaká mezinárodní internetová nebo mobilní aplikace nezná háčky a čárky. Takže namísto „á“ napíšeme několik „a“ za sebou. A „š“ nahradíme angličtinu připomínající kombinací „sh“, zatímco „č“ si logicky vyžádá tvar „cz“. Místo „táta“ tak můžeme psát „taaata“ a místo Dáša lze napsat daaasha či daaaashaa.

Na opačné straně jsou dekorativní úpravy jazyka, jimiž se pisatel snaží odlišit. První logickou cestou je zabarvit mateřštinu do výhrůžné, agresivní či divoké podoby. Prostě mluvit hustě. Například nahrazením písmene „j“ písmenem „y“ vytvoříme pocit jakési rocknrollové rebelské světáckosti. Podobně zafunguje, když nahradíme jednoduché „v“ dvojitým „w“. A když začneme znovu používat velká písmena, pak zásadně ne tam, kde by měla být – na začátku vět a na začátku jmen – ale uprostřed slov, odkud trčí jako punkáčovo vyčEsaNé číRo.

Chceme-li být skutečnými extrémisty, můžeme ještě místo písmene „ch“ psát důsledně „x“.

Druhá cesta je přesně opačná, je to cesta něhy. Tu vyjádříme důsledným převáděním křestních jmen a vůbec veškeré slovní zásoby do zdrobnělin (velmi – mocinky, blog – blogísek, Veronika – Verunečka) a šišláním – jako když se snažíte rozveselit kojence (blog – bjogíšek, milovaný – mijášek, Veronika – Vejuneška).

Do větné stavby pak můžete libovolně trousit emotikony, přátelská oslovení (woe, piczo) a různé hlášky.

Výsledek je impozantní. Typickým příkladem jsou hodnocení přátel na seznamovacím webu Libimseti.cz. Například jedna mladá žena se tam takto pochvalně vyjadřuje o svém spolužákovi: DesNe MoTs W PoHoDe KluK... MaM Ho FuCkT MoTs RaDa, Je To TaKoWy ZlaTiSkHo... a HlaWne Je SNiM NeHoRaZna PrdeL!!! MrTe Te MaM RaDa ToMi :*

Ve tvorbě takových vět může člověku, který v tomto druhu vyjadřování není ještě příliš zběhlý, pomoci jedna ze dvou populárních internetových stránek Vypatlátor, které slouží jako jakýsi online překladač do teenagerské chatovací řeči.

Například úvodní slova Máje Karla Hynka Máchy: Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.

Hrdliččin zval ku lásce hlas, převedl první zVypatlátorů takto: ByL PoZdnIiI VeczEer –PrwNiIiMaAaY – WecZerniIi MaAaY – bYl lAaAsKy cZaS WoE, hRdLiCzCzIn ZwAl kU LaAaScE hLaS. <3 I aMdIyNg!!!

ZhiWOT jE Na nIc Povšimněte si, jak strojem náhodně vybraný líbající smajlík <3 a hláška „I aM dIyNg!!! ZhiWOT jE Na nIc“ jemně zapadají do máchovské poetiky.

Druhý z Vypatlátorů kladl naopak důraz na šišlání a zdrobněliny, které vyniknou v dramatické pasáži, v níž se popisuje Vilémova poprava: Ach v zemi krásnou, zemi milovanou, v kolébku svou i hrob svůj, matku svou, v vlasť jedinou i v dědictví mu danou, v šírou tu zemi, zemi jedinou, v matku svou, v matku svou, krev syna teče po ní.

ach V ŽEMIIii kJááŠŇOU, ŽEeeEMiI mIiňKAAjoVaAŇoU, V KOooOJébkuu šVoOuU IIII HJOOb Švůj, maAŤKu šVoooOUuuU, vVJáÁáÁŠeEkŤ jeĎiňOUU IIV dĚĚěĚďIIiišťvÍííÍMuu ĎaaňooOOuuuU, v ŠíÍííjOoU ťuU ŽEMIi, žEmiiIi JeeďiiIiňouU, V maťKuU šVOuUUu, v maAťKuuUU šVouU, KJeEEEV šiiňaa TěěšEeEE Poo ní. X//?

Autor: