6. června 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Když je něco náhrada, nelze to danit, říká k církevním restitucím ústavní právník Kysela

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 80Diskuse
Jan Kysela, expert na ústavní právo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Kysela, expert na ústavní právo. | foto: Yan Renelt, MAFRA

PRAHA Myšlenka danění církevních restitucí je nesprávná, když je něco náhrada, nelze to danit. V rozhovoru pro Lidovky.cz to tvrdí ústavní právník Jan Kysela. Právě na protiústavnost případného zdanění restitucí, které navrhují komunisté, upozorňují opoziční politici.

KSČM tímto krokem podmiňuje vyslovení podpory rodící se menšinové vládě ANO a ČSSD. Premiér v demisi Andrej Babiš v pondělí na podmínku KSČM kývnul. Předpokládá, že sociální demokraté možný právní problém zdanění už dříve vyřešili – vzhledem k tomu, že ho měli v roce 2013 ve volebním programu.

Lidovky.cz: Jaká je pravděpodobnost, že by novela o zdanění církevních restitucí skončila u Ústavního soudu?
Je to vysoce pravděpodobné. Z toho ale neplyne, že to neprojde Parlamentem. Vláda komunistickému návrhu vyjádřila souhlas. Současně ovšem ve stanovisku sama říká, že ho podporuje navzdory tomu, že velmi pravděpodobně skončí u Ústavního soudu, a to z věcných důvodů. Sama tak smířeně dává najevo, že tam problém je.

Jan Kysela (43)

Jan Kysela je právník, který se specializuje na ústavní právo. Zároveň působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako vedoucí Katedry politologie a sociologie.

Stejnou fakultu rovněž vystudoval. V roce 2017 byl jmenován profesorem v oboru Ústavní právo a státověda.

Je autorem takzvaného stykového zákona o jednání a styku Senátu a Poslanecké sněmovny.

Lidovky.cz: Proč by bylo zdanění církevních restitucí protiústavní?
Zdanění církevních restitucí je sporné z hlediska toho, jestli nezasahuje do práv, která jsou nabytá na základě zákona, nebo práv, u nichž se legitimně očekává, že budou pokračovat. Tohle legitimní očekávání není založeno jenom zákonem, ale hlavně smlouvami, které byly uzavřeny mezi státem a jednotlivými církvemi.

Lidovky.cz: K čemu se v nich stát zavázal?
Za prvé smlouvy odkazují na soulad se zákonem účinným v době, kdy jsou sepisovány. To znamená, že zákon, o který jde, vylučuje zdaňování. Za druhé je ve smlouvách napsáno, že jediný způsob, jakým mohou být realizovány, je právě to, že bude vyplacena náhrada ve smluvené výši. Současně se ve smlouvách obě strany zavazují, že se vyhnou veškerému jednání, které by mohlo mařit účel smlouvy. Pokud se tedy Česká republika zavázala, že něco neudělá, tak ve chvíli, kdy si to rozmyslí, je evidentní, že došlo k porušení smlouvy. Záleží jen na tom, jestli se s tím církve smíří, nebo nesmíří a budou se soudit.

Jan Kysela.
Jan Kysela.

Lidovky: Měly by být církevní restituce zdaňovány?
Restituce jsou koncipovány jako náhrady. My jsme církvím sebrali určitý majetek. Nějaký majetek jim můžeme fyzicky vydat, nějaký ne. Ten, který fyzicky vydat nemůžeme, jsme ocenili. A to, co jsme ocenili, jim nedáme jednorázově, ale budeme to dávat postupně. Mimo jiné z toho důvodu, že kdybychom peníze dali jednorázově, státní rozpočet to zatíží. Pak také je otázka, jak by se na to církve mentálně naladily, naučily se postupně samy hospodařit. Mně tedy připadá, že myšlenka danění náhrad je věcně nesprávná. Když je něco náhrada, tak ji nemůžete danit.

Lidovky.cz: Ústavní soud by tedy dal církvím za pravdu.
Záleží na tom, jak bude vypadat výsledný návrh zákona. V tom, co dosud komunisté navrhovali, nejsou žádná přechodná ustanovení. Novela je navrhována s účinností od 1. ledna 2019. Toho dne se ještě nic nestane. Jde o to, co se stane ve chvíli, kdy odevzdáváte daňové přiznání, takže na jaře 2019. Záleží ale na tom, jak to zákonodárci myslí. Jestli máte zdanit už peníze, které dostanete za rok 2018, nebo až peníze, které dostanete za rok 2019. Kdyby to byla druhá varianta, tak k danění ve skutečnosti dojde až na jaře 2020. Právě to může být jeden ze sporných bodů z hlediska toho, jestli se dá mluvit o pravé, nebo nepravé retroaktivitě, což potom může mít význam pro posouzení před Ústavním soudem.

Lidovky.cz: Kdo může novelu napadnout?
Spor může probíhat po dvou odlišných liniích. První linii představuje někdo kvalifikovaný, typicky skupiny poslanců nebo senátorů. Pokud by byl návrh přijat, můžou ho zkusit napadnout před Ústavním soudem na základě argumentace zásahu do nabytých práv. Druhé řízení může být vyvolané církvemi. Chcete po nich daně za něco, co jste jim poslali, čímž snižujete náhradu a církve tak mají pocit, že je to v rozporu se zákonem a jejich smlouvou. Brání se u soudu, kde buď vyhrají, nebo prohrají. Když prohrají, jdou k odvolacímu soudu. Když znovu prohrají, dotáhnou to nakonec k Ústavnímu soudu s ústavní stížností.

Jan Kysela, expert na ústavní právo.

Jan Kysela, expert na ústavní právo.

Rozdíl je ovšem v čase. Zatímco skupina poslanců, senátorů může zákon napsat vzápětí poté, co byl vyhlášený ve sbírce, církve by musely čekat podle toho, jak to dopadne u soudů, s nimiž by se přely.

Lidovky.cz: Jenže soudy nějakou dobu trvají. Jak by se to řešilo, kdyby musely část restitucí již zdanit a Ústavní soud by později zákon zrušil?
Kdyby církve uspěly u Ústavního soudu, zákon by se zrušil. A na základě toho, jak by se soud vyjádřil, by se peníze pravděpodobně vracely.

  • 80Diskuse


Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz