„Jestli Ovčáček do 30. června ten článek neobjeví, tak vypíšu z vlastní kapsy pro toho, kdo ho objeví,“ uvedl v rozhovoru pro Blesk.cz prezident Miloš Zeman. Přesnou sumu, kterou by zaplatil, však nechtěl uvést s tím, že ještě dává šanci svému mluvčímu. Po dotazech moderátora jen řekl, že případně půjde o „dostatečnou částku“, která by měla motitovat archivního badatele, aby našel článek.
Pátrání po Peroutkově článku musí skončit v červnu. Ale viděl jsem ho, řekl Zeman |
Prezident je i nadále přesvědčený, že text existuje. „Na sto procent“ jej prý viděl před mnoha lety v pražské Národní knihovně, kde studoval. Podle svých slov by udělal chybu, kdy mylně citoval článek, který neexistuje. Tak se prý ale nestalo.
Vnučka novináře Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová, která zažalovala Českou republiku kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana na Peroutkovu adresu, po prezidentovi žádá omluvu. Zopakovala to i v nedělním videopříspěvku, který směrovala hlavě státu. „Omluva by byla velice jednoduchá,“ vzkázala.
Zeman v rozhovoru připustil, že by se omluvil, ale to jedině za to, že se „zatím nepodařilo najít článek“. Že by pochybil a překroutil fakta, stále navzdory názorům historiků, odmítá.
Spory o Peroutkovo dílo začaly Zemanovým lednovým projevem na pražském fóru k holokaustu, kde hovořil mimo jiné o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu. „Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem ‚Hitler je gentleman‘. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: ‚Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky‘,“ řekl tehdy Zeman.
Podle odborníků a Společnosti Ferdinanda Peroutky ale Peroutka nikdy článek s tímto názvem nenapsal. Sdružení vyzvalo prezidenta, aby svá tvrzení buď doložil, nebo se veřejně omluvil.
Ferdinand PeroutkaDílo novináře, spisovatele, dramatika a kritika Ferdinanda Peroutky se stalo součástí zlatého fondu českého politického myšlení a publicistiky. Za první republiky řídil kulturně-politickou revui Přítomnost a přispíval do různých periodik v čele s Lidovými novinami. Za okupace odmítl spolupráci s gestapem a byl až do konce války vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Po osvobození řídil jako šéfredaktor Svobodné noviny a týdeník Dnešek, věnoval se vlastní literární tvorbě a stal se poslancem Národního shromáždění za národní socialisty. Po komunistickém puči v roce 1948 autor monumentálního historického díla Budování státu emigroval, pak se usadil v USA. Byl jedním ze zakladatelů a do roku 1961 vedoucím českého vysílání Rádia Svobodná Evropa. |
