Většina prvňáčků, kteří trpí dyskalkulií (poruchou matematických schopností), začne mít problémy ve stejnou chvíli jako Pavla. V jejich mozku prostě chybí obrazy čísel nad desítku. Někdy se ovšem podaří tuto specifickou poruchu učení diagnostikovat až mnohem později.
„Stáňa je velmi inteligentní, a díky tomu zvládla i násobilku, větší potíže začala mít až v šesté třídě,“ vzpomíná na jeden z těchto případů učitelka a výchovná poradkyně FZŠ Táborská v Praze PhDr. Jitka Svobodová. Zlomky a procenta, které se učí na druhém stupni, nedokázala ani při sebevětší píli a pečlivosti zvládnout. Nemluvě o tom, že jí přibyly předměty jako dějepis, chemie a fyzika, kde se bez matematické představivosti také neobešla. „Viník“ je stále neznámý Na rozdíl od dyslexie (vývojové poruchy čtení) je dyskalkulie méně častá, ale také podstatně méně probádaná. Za deset let, co Jitka Svobodová působí na zdejší škole, se setkala nanejvýš s pěti šesti dětmi s touto poruchou. Určitou roli při jejím vzniku může sehrát dědičnost, problémy matky v těhotenství či při porodu, jednoznačně však „viník“ této specifické poruchy známý není.
„Za mých studií by dítě s podobnými problémy nejspíš skončilo ve zvláštní škole,“ konstatuje výchovná poradkyně. „Zatímco dnes o existenci téhle poruchy vědí už studentky pedagogické fakulty, které k nám chodí na praxi.“ Pokud učitel takového žáka ve své třídě má, pošle ho na vyšetření do pedagogickopsychologické poradny, kde dokážou pomocí různých testů zjistit, zda dítě dyskalkulií opravdu trpí. „V takovém případě mohou pak rodiče ve škole požádat o individuální vzdělávací plán,“ říká doktorka Svobodová. „Hodně ovšem záleží také na učiteli, jak své žáky zná a dokáže odhadnout, co komu může tolerovat.“ Podle jejího názoru je leckdy právě tato znalost a profesionální odhad důležitější než oficiální plán. Důležitá je ovšem i dobrá spolupráce rodičů, kteří se v poradně dozvědí, jak s dětmi doma pomocí různých her a názorných pomůcek matematické dovednosti procvičovat. V pubertě někdy číslice naskočí Problém je, že dyskalkulie může mít různé podoby. Někdo má potíže pouze na prvním stupni a v pubertě mu chybějící číslice v hlavě „naskočí“, zatímco jiný ani po poctivém dvou- tříletém procvičování počítání nad desítku neovládá. Některý školák nezvládá pouze sčítání a odčítání, další zase dělení nebo násobení. A u mnohých se bohužel k dyskalkulii přidá ještě jiná specifická porucha učení - například dysgrafie (porucha psaní) nebo dysortografie (porucha pravopisu). „Hodně záleží na píli a pečlivosti a také na zrakové paměti,“ říká doktorka Svobodová. Právě díky ní se dá dohonit to, co není mozek schopen běžným způsobem zpracovat. Jinak řečeno se například tito školáci neučí násobilku mechanicky, ale místo toho si zpočátku píší sloupce číslic pod sebe.
Občas se objeví i šikana Těžká forma dyskalkulie může citelně poznamenat dětskou psychiku a dokáže také zkomplikovat vztahy k ostatním spolužákům. Mimo jiné i proto, že o této poruše ještě dnes lidé často ani nevědí. Na rozdíl od četnější dyslexie, která je běžně známá i proto, že je mnohem medializovanější.
„Pokud se nějaký žák od ostatních výrazně odlišuje, snadno se stane terčem posměchu,“ říká výchovná poradkyně. „Děti v tomto ohledu dokážou být opravdu velmi kruté a leckde je dnes rodiče doma k agresivitě i vychovávají.“ Nejednou se právě tyto odlišné děti stávají i obětí šikany. Hodně proto záleží na třídním učiteli, jak citlivě a srozumitelně dokáže „jinakost“ školáka s dyskalkulií ostatním spolužákům vysvětlit.
Děti s těžkou formou dyskalkulie také obtížně hledají další uplatnění. „Ne každý má to štěstí, aby se po páté třídě dostal na taneční konzervatoř jako jedna dívka z naší školy, která trpěla touto specifickou poruchou učení,“ říká výchovná poradkyně Svobodová. „Bez matematiky se jinak na střední škole jen málokde obejdete a také v mnoha učňovských školách potřebujete zvládnout alespoň kupecké počty.“
Zaručený recept, jak z téhle šlamastyky ven, nejspíš neexistuje. Přílišný dril a nadměrné požadavky však podle jejího názoru situaci spíše zhorší. Mnohem lepší je, když rodiče své dítě nasměrují k profesi, která ho bude bavit a dokáže ji zvládnout.
O autorovi| IVANA MATYÁŠOVÁ, Autorka je publicistka.
