21. června 2018 6:06 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Když už na festivalu nevydržíte ani minutu filmu, rozhlédněte se po Varech a meditujte nad hroby

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Karlovy Vary | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karlovy Vary | foto: karlovy-vary.cz

Následující text si dobře uschovejte pro čas, kdy budete mít pocit, že už nechcete vidět ani minutu depresivně-filosoficko-dekadentně-obsedantních obrazů na plátnech festivalových kin. Věřte zkušeným harcovníků, tento okamžik pravidelně nastává po páté dlouhé noční párty kolem 14. hodiny odpolední v potemnělém sále, v němž se probudíte na filmu, z nějž jste viděli asi tak dvě minuty na začátku a pak už najednou v sále rozsvítili.

Proto nabízíme na zbytek tohoto dne několik tipů, kde zrelaxovat, nabrat dech na další půlnoční představení a dotankovat energii na šestou a sedmou noční párty ve festivalových klubech a místních diskotékách.

O zázračném pokladu v alkoholu

Začneme synonymem pro Karlovy Vary. Ano, becherovka. Kdo neochutnal onen zázračný bylinný likér, jakoby v lázeňské metropoli ani nebyl. Minout tu jedinečnou chuť a unikátní vůni směsi do alkoholu vložených rostlin, může jen naprostý podivín, který nedokáže projevit dostatek respektu k městu, jehož prameny sice objevil císař Karel IV., ale proslavil zejména Jan Becher. Ovšem před návštěvou sklepení, v němž se kdysi zlatý likér, nápoj prezidentů i králů, vyráběl, je dobré mít zažitý nejnutnější background. Tedy: s geniálně jednoduchým nápadem na výrobu becherovky přišel už otec Jana Josef Vitus Becher (1769-1840), když dostal recept na jakýsi bylinný utrejch od anglického lékaře Christiana Frobiga, který do Varů zajížděl s knížetem von Plettenburgem. Ti dva muži jistě společně ochutnali mnoho sklenek z Becherových zásob a diskutovali nad nimi o síle léčivých bylin. Právě tento přátelský vztah stojí za zrodem „třinástého pramene“, jak se nápoji už delší dobu přezdívá v Karlových Varech a blízkém, zejména německy mluvícím okolí.

Všechny ostatní důležité informace a pokračování příběhu o báječném zbohatnutí rodu Becherů se můžete dozvědět v muzeu nápoje, které najdete na karlovarské třídě T.G.M., což je od Thermalu pořád rovně, takže nelze v žádném případě zabloudit. Kdy mají otevřeno, zjistíte na oficiálních stránkách muzea.

Kde najdete Jan Becher Muzeum? Když vyrazíte od Thermalu stále rovně do obchodní části centra Karlových Varů a ujdete zhruba pět set metrů a už zdálky uvidíte obří plechovou lahev becherovky.

Člověče, stoupej a rozhlédni se! aneb Klasik si tu dostatečně užíval

Možná jste už šli nočními Karlovými Vary po Goethově stezce mezi Poštovním dvorem a Puppem a náhle na vás vykoukla bělostná busta Johanna Wolfganga Goetha od sochaře Adolfa von Donndorfa, když předtím jste už minuli secesní monument věnovaný jeho příteli Friedrichu Schillerovi. Je to podivné, ale vzhledem ke zmínkám historiků a stopám prvně jmenovaného klasika  německé, potažmo evropské literatury, v západních Čechách by poměr velikostí pomníků měl být přesně opačný.

Goetha ovšem v regionu připomínají mnohé pamětní desky přišroubované na domy, kde velký básním pobýval. A je nasnadě, že ke každé z nich se váže pověst, legenda i skutečný popis událostí, které na onom místě Goethe s největší pravděpodobností zažil. Jen v Karlových Varech prý pobýval třináctkrát.

Možná nezajímavější místo s goethovskou legendou je kousek od festivalového paláce. Cesta k němu ale umožní poutníkovi dostatečně rozhýbat z potemnělých sálů ztuhlé údy, protože povede na vrchol Tříkřížového vrchu, též zvaného Buchberg čili Buková hora. A věřte nevěřte, právě tady pod těmi třemi kříži vztyčenými na vrcholu pátral po geologických vzácnostech přírodovědec, kterého v Goethovi nepatrně zastiňuje jeho „básnická duše“. A cestou vzhůru si kromě vzpomínek na Goetha můžete připomenout i legendu o třech zavražděných bratrech a místních bludičkách, na něž je třeba dát si pozor zejména za festivalových nocí.

Z „tvrdých dat“ lze připomenout, že úžasný výhled na Karlovy Vary budete po „náročném“ výstupu po lázeňských lesních asfaltkách sledovat z výšky 554 metrů nad mořem. Ovšem zvládají to i skuteční pacienti místních lázní, takže se není třeba předem lekat nadměrné fyzické náročnosti výstupu. Nahoře ovšem nečekejte žádnou občerstvovnu, přestože už před více než sto lety tu chtěl jistý Alfred Schwalb vybudovat hotel a hostům usnadnit cestu lanovkou, jejíž zbytky lze potkat v Na Vyhlídce. Kdo hledá, najde.

Goethe za svých pobytů rozhodně v doprovodu dam navštěvoval i další rozhledny lázeňského města ukrývajícího se v malebném údolí říčky Teplé. Na hřebenech nad ním v lesích ční věž Diana, ale také vyhlídka Jelení skok (se sochou kamzíka, bronzového jelena lze najít až za hotelem Richmond – pozn, red.), o klasikových aktivitách pak prý mnohé ví Goethova vyhlídka, a zajímavá je rozhodně i vyhlídka Karla IV. Stoupat je lidské a výhled do zeleně prý dodává chuť sledovat filmové plátno a dodává energii do dalších akcíplných nocí.

Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary.

Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary.

Na Tři kříže se lze vydat přímo od Thermalu směrem vzhůru kolem bazénu a dál do lesa vedou celkem přesně turistické značky a směrovky.

Meditace a hroby

Pokud byste chtěli zajít ještě dál v relaxaci, doporučujeme dvě veskrze klidná a příjemná místa lehce dosažitelná pěšky od festivalového paláce v Thermalu či od Puppu na druhé straně lázeňské části Karlových Varů. Ale ponořit se zcela do zeleně lze rozhodně i na mnoha jiných místech.

První z nich je hřbitov, na němž spočinul Mozartův syn Franz Xaver Wolfgang. Jako hřbitov už Karlovaranům neslouží od roku 1911, atmosféru pietního a poměrně tichého zákoutí ale dodnes neztratil. Cvičení chodci s navigací se jistě hned dovtípí, že se tam lze dostat hned několika cestami, proto si popis byť jen jedné z nich rychle odpustíme. Každopádně hřbitov u kostela svatého Ondřeje byl už od 16. století a pochovávali se na něm zejména cizinci, našinci mají své místo kousek pod již zmíněnými Třemi kříži. Kdo by ale čekal, že pod náhrobkem budou i ostatky skladatele, musíme ho poněkud uvést do reality. Ostatky Mozartova syna byly exhumovány už v roce 1956 a skončily na onom hřbitově pro našince ve čtvrti Drahovice. Tehdy zmizel stejnou cestou i náhrobek, ten se ovšem v devadesátých letech vrátil, stejně jako náhrobky dalších osobností, které zde byly pohřbeny.

Existenciální otázky se na karlovarském festivalu řeší snad na každém kroku, proto navrhuji vzít si na hřbitov pro inspiraci verše J. H. Krchovského: Bylo mi dneska tak smutno z mých vlastních slov, jimiž furt naříkám, jak žiju stěží, tak jsem si v podvečer zašel sám na hřbitov abych si upřesnil, co je to Nežít…

Podobně se lze energeticky dosytit i v místní japonské zahradě, kterou nejsnáze najdete, když se vydáte od místní Galerie umění k Parkhotelu Richmond. (Ano, je to ten samý, za nímž lze objevit bronzového paroháče.) Přehlédnou se sice nedá, možná by mohla ale nést přídomek nejmenší japonská zahrada světa. Přesně před dvaceti roky ji podle návrhu významného zahradního architekta Kanji Nomury vytvořili v Karlových Varech jeho krajané.

Při její návštěvě bude samozřejmě velmi prospěšný doprovod některého z místních zenbuddhistů, kteří by vás mohli zcela nezištně zasvětit do tajů místa s kruhovým půdorysem rozpůleným vlnovou linií a symbilizujícím principy jing a jang. V symbolice zahrady lze objevit i mosty a lodě plující přes oceán na jiné kontinenty a touhu po sbližování kultur. Potkat tu lze i kámen připomínající mýtickou želvu, či člověka, který se v oceánu (či labyrintu). Bytí snaží dosáhnout Nirvány. Je tu i Buddhova lucerna, v níž se nezapaluje světlo, protože už ona sama osvětluje cestu. Jakou? To už je na každém z nás. Každopádně místo je energeticky silné, takže tam doporučujeme zajít každý den ještě před snídaní a připravit se přijímat všechny kladné vibrace, které se prý právě zde soustřeďují.

Zkrátka zenová zahrada je ideálním místem pro milovníky hlubokých artových snímků například od Hirokazu Koreedy, jehož vítězný snímek z letošního Cannes bude ale ve Varech chybět.

Karlovy Vary
V Karlových Varech opět vytrysklo Vřídlo, zatím jen zkušebně.

Hřbitov za kostelem sv. Ondřeje lze najít, když se vydáte od Thermalu vzhůru kolem bazénu a zůstanete zhruba tři sta metrů na lázeňské asfaltce.

Japonskou zahradu nelze minout, když budete hledat Parkhotel Richmond. Od Puppu je to příjemná vycházka na 15 minut po Goethově stezce.

Nad Vary aneb Andělská Hora

Komu by nestačil relax přímo ve Varech, může vyrazit lehce nad ně. Pokud v kapse neopatruje zelenou kartu na místní golfové hřiště, může jeho další cesta vést na jedno z magických míst regionu – hrad Andělská Hora. Toto místo nejde přehlédnout už při cestě do festivalových lázní. Tyčí se na skále dramaticky vystupující z okolní, poměrně nudně kopečkové krajiny těsně před sjezdem do karlovarského údolí.

Hrad Andělská hora.

Hrad Andělská hora.

Původně majestátní gotický hrad je dnes romantickou zříceninou známou i z filmů. Točila se tu například Balada pro banditu. Engelsberg se týčí nad okolní krajinou o padesát metrů a na vrcholku skály jsou jeho návštěvníci 717 metrů nad mořem. Je zbytečné tedy mluvit o impozantním panoramatickém výhledu do krajiny, jehož část poněkud hyzdí nedaleká skládka na okraji Doupovských hor, kde socialistická armáda zkoušela svou připravenost k boji s imperialisty číhajícími za hranicí NSR.

K magii místa přispívá také legenda, která souvisí s rytíři Kulatého stolu. Mluví samozřejmě o lásce i zradě a vystupuje v ní rytíř Tristan a jeho dcera Alvina.

A magie tohoto místa může být ještě dokonalejší, protože z Engelsburgu je vidět pozoruhodný trojboký kostel Nejsvětější Trojice. V současnosti je tam k vidění také expozice o zaniklých obcích Doupovských hor, které musely ustoupit cvičišti již zmíněné nechvalně proslulé armády.

Na Andělskou Horu doporučujeme se vydat autem. Pěšky je to výlet, na nějž si je nutné vyhradit skoro celý den.

Dalších míst, kde je možné v Karlových Varech a jejich těsné blízkosti odpočívat je dostatek, stačí si jen vybrat.

Luboš Vedral
  • 1Diskuse




Najdete na Lidovky.cz