Její členové o nich hovořili na včerejší tiskové konferenci. „Je to věc, se kterou jsme se setkali na seminářích s učiteli v regionech. Je to jev, který se bude objevovat stále častěji, protože konsenzus o minulosti se zvolna rozpadá,“ řekl vedoucí skupiny Jaroslav Pinkas, který zároveň učí na klasickém gymnáziu v Praze Modřanech.
Učitelům, kteří žádají o pomoc, jak takové situace řešit, je podle něj těžké poradit. „Můžeme doporučit, aby rozdělovali vztah ke komunismu v rovině odborné a občanské,“ uvedl Pinkas. I učitel má ale právo zastávat vlastní názor jako občan a pokud se necítí být kompetentní takto vystupovat před žáky, nelze ho k tomu nutit, dodal. Děti podle Pinkase reprodukují rodinné paměti, rodinnou historii. Achybou by bylo jim říkat, že rodiče nemají pravdu. Cestu Pinkas vidí v úsilí uvádět „malé“ a „velké“ dějiny do souladu.
Skupina pro vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů organizuje nejen semináře, kterých se účastní stovky učitelů, ale připravuje také metodické pomůcky blízké nynější „mediální“ generaci. Kromě metodických materiálů, které připravuje ve spolupráci s ministerstvem školství, jsou to třeba výuková DVD.
