ANALÝZA
Hrozba jménem Severní Korea – Eskalace napětí může vést až k pohraniční válce s Jižní Koreou
PCHJONGJANG/PRAHA Severní Korea dramaticky stupňuje výhrůžky. Včera totiž oznámila, že přestává respektovat dohodu o příměří z roku 1953, a Jižní Koreji vyčetla, že v podstatě rozpoutává válku.
Před dvěma roky se přitom KLDR po dohodě s několika mocnostmi již vydala na cestu spolupráce v jaderné oblasti, když přislíbila svůj hlavní reaktor za palivovou pomoc uzavřít. V poslední době ale otočila o 360 stupňů. Proč?
KLDR jako záminku pro své prohlášení využila rozhodnutí Jižní Koreje připojit se k americké Bezpečnostní iniciativě proti šíření jaderných zbraní (PSI). Hlavním cílem tohoto programu (zahájil ho již předchozí prezident George W. Bush) je pomocí kontroly podezřelých lodí plujících ve Žlutém moři zabránit šíření zbraní hromadného ničení. „Jakékoliv nepřátelské akce proti našim mírovým plavidlům, včetně prohledávání či zadržení, budou považovány za neomluvitelné vměšování se do naší suverenity,“ reagovala KLDR. Včerejší sdělení zapadá do ostré politické linie KLDR posledních dní. Již v pondělí Pchjongjang provedl svůj druhý jaderný test, který doprovodil zkušebním vystřelením několika raket krátkého doletu. Kromě toho KLDR obnovila provoz ve svém jaderném komplexu. Jakou k tomu všemu měla motivaci?
Touha tlačit na Obamu První uváděnou variantou je, že se severokorejský vůdce Kim Čong-il pouze snaží vydobýt si lepší vyjednávací pozici vůči nové americké vládě Baracka Obamy. Tato možnost však dostává povážlivé trhliny při zvážení toho, že Obama několikrát deklaroval ochotu naslouchat. „. Včerejší oznámení ale působí dojmem, že KLDR je ochotna riskovat až na samou hranu a Kim Čong-il se prostě nechce jaderného programu vzdát. Podle odhadů by nyní KLDR její nuzné zásoby štěpného materiálu mohly stačit na výrobu pěti až devíti jaderných bomb. Předání moci Možné je však také to, že za vyhrocením situace stojí i vnitropolitické důvody. Kim Čong-il, v srpnu loňského roku údajně zasažený mrtvicí, může již připravovat půdu pro nástup jednoho ze svých synů do čela státu. Aby předání moci proběhlo v klidu, musí mít Kim Čong-il situaci pevně v rukou. Konkurenci pro něj totiž může představovat armáda. Kim se proto podle spekulací pod vnitropolitickým tlakem mohl uchýlit k provokativní zahraniční politice. Tím jako by připomenul agresivní slovní výpady někdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova. (Ten se zřejmě také pod vnitropolitickým tlakem v šedesátých letech uchýlil k agresivní rétorice, kterou rozpoutal takzvanou druhou berlínskou krizi. Ta nakonec vyústila ve stavbu berlínské zdi.) Velká válka asi nevznikne Podobně jako Chruščov v 60. letech si však ani Kim Čong-il nyní nemůže dovolit rozpoutání velkého válečného konfliktu. Kromě toho, že by ho přesila americké a jihokorejské armády mohla definitivně smést, tak by se podobný vývoj jistě nelíbil jeho čínskému podporovateli. Ten si i kvůli hospodářské krizi vyhrocení nemůže dovolit. Výhrůžky KLDR se proto zřejmě utopí v sérii menších incidentů.
***
Korejský poloostrov řinčí zbraněmi
Severokorejská
armáda
pozemní síly
prav. jednotky 996 000
spec. jednotky 100 000
tanky 3800
obrněná vozidla 2300
dělostřelectvo 11 200
rakety 600-750
materiál na výrobu 5 až 9
jaderných bomb
program na výrobu chemických
a biologických zbraní
vzdušné síly
příslušníci sil 110 000
bojové letouny 1300
helikoptéry 310
námořnictvo
příslušníci sil 46 000
bojové lodě 680
ponorky 26
celkem ve zbrani 1 250 000
rezervistů asi 7 700 000
Jihokorejská
armáda
pozemní síly
prav. jednotky 600 000
tanky 3000
obrněná vozidla 3000
dělostřelectvo 7000
vzdušné síly
příslušníci sil 63 000
bojové letouny 550
helikoptéry 570
námořnictvo
příslušníci sil 67 000
bojové lodě 170
ponorky 6
celkem ve zbrani 730 000
rezervistů asi 3 000 000
Zdroje: Reuters, Wikipedia
Současný severokorejský vůdce Kim Čong-il (1942) ukazuje svému otci a zakladateli KLDR Kim Ir-senovi (1912 - 1994) kterak zdárně pokračuje v jeho započatém díle
A další provokace? Pokud by OSN uvalila na Severní Koreu tvrdší sankce, může Pchjongjang reagovat následujícím způsobem: Vystřelit raketu Severní Korea světu pohrozila, že vystřelí mezikontinentální balistickou raketu. Již v dubnu přitom odpálila raketu, která platila za maskovaný test střely dlouhého doletu se schopností zasáhnout území USA. Jaderné testy Severní Korea potřebuje provést více testů, aby vyvinula funkční jaderné zbraně. Další testování ale může vést k tomu, že může vyčerpat malé zásoby štěpného materiálu. Hraniční přestřelky Přestřelka podél demilitarizované zóny s Jižní Koreou by snadno mohla zažehnout rozsáhlejší bitvu. Severní Korea již také dříve vyhledávala námořní střety na západ od Korejské poloostrova. Nyní by to mohla zopakovat. Totální válka Ta je nepravděpodobná. Analytici upozorňují, že by mohla ukončit režim Kim Čong-ila a navíc by poloostrov v podstatě zničila. Problémy pro novináře Severní Korea 4. června postaví před soud dva americké novináře, které držela několik měsíců kvůli podezření, že na území KLDR přišli kvůli údajným nepřátelským činům.
reuters
