Kdyby soud nyní zkoumal smlouvu jako celek, upřel by podle zpravodaje Vojena Güttlera právo na podání návrhu dalším orgánům a ústavním činitelům, kteří tuto možnost mají ze zákona a ještě ji nemohli využít.
Některá z odůvodnění rozsudku |
|||
Dokument v případě schválení neoslabí svrchovanost země. V obecné části odůvodnění soud zdůraznil význam a pozitivní přínos evropské integrace. Integrační charakter může v konečném důsledku přinést ochranu a posílení faktické suverenity členských států vůči vnějším, zejména geopolitickým a ekonomickým faktorům. Jako příklad použil vztahy Evropy k mocnostem, jejichž hodnotové žebříčky a cíle se nemusejí v budoucnu shodovat s těmi evropskými. Soud také zdůraznil, že v lisabonské smlouvě zůstává zachováno právo členských států odejít z Evropské unie. "Je to nesporné potvrzení trvající suverenity členských států," uvedl soudce zpravodaj Vojen Güttler. Doplnil, že přenesení kompetencí národních vlád na evropské orgány je podmíněné a platí pouze tehdy, pokud tím nejsou ohroženy základy práva a suverenity členského státu. |
|||
První část řeči Václava Klause
Nyní projednávaný návrh podal Senát. Zákon však dává podobné právo nejen oběma komorám parlamentu, ale také skupinám poslanců a senátorů, a to od schválení smlouvy parlamentem do okamžiku jejího ratifikování prezidentem.
Návrh může podat i prezident, a to ve chvíli, kdy smlouvu dostane k ratifikaci. Nejspíš by ale bylo nutné přinést nové argumenty a namířit návrh proti jiným částem smlouvy. Jinak by mohla vzniknout takzvaná překážka věci rozsouzené, kvůli níž by soud návrh odmítl.
Rozhodnutí soudu, že šest bodů Lisabonské smlouvy není v rozporu s českou ústavou, umožňuje podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) pokračovat nyní v procesu ratifikace smlouvy v parlamentu. "Nicméně i nadále očekávám, že odborná i veřejná debata bude pokračovat,"
uvedl Topolánek. "Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem. A za tuto jistotu buďme vděčni," dodal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Druhá část řeči Václava Klause
Česko je v EU poslední zemí, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. Čekalo se právě na stanovisko ústavních soudců, aby mohl proces pokračovat. Lisabonská smlouva má unii přinést potřebné reformy institucí a
rozhodování. Důležitost českého stanoviska zvyšuje ještě skutečnost, že ČR bude od ledna předsedat Evropské unii. Dosud ve všech zemích našla smlouva podporu, jen v Irsku ji občané odmítli v referendu.
Senátor ODS Jaroslav Kubera, který spolu s kolegy jednání u ÚS inicioval, řekl, že ani po rozhodnutí soudu pro smlouvu ruku nejspíš nezvedne. Jde podle něj o dokument, který by snížil význam menších států. Se svým rozhodnutím prý počká až na postoj Irska.
Strana zelených okamžitě po vynesení rozsudku přišla s prohlášením, že požádá o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, aby smluva mohla být co nejrychleji ratifikována.
V úterní první části jednání si ústavní soudci vyslechli kritiku smlouvy z úst prezidenta Václava Klause i chválu dokumentu přednesenou vicepremiérem Alexandrem Vondrou (ODS). Podle Klause by měli soudci rozhodnout tak, že smlouva není v souladu s ústavním pořádkem, mohla by omezit svrchovanost Česka a dát evropským orgánům příliš velkou pravomoc. Vondra podobné obavy odmítl.
Třetí část řeči Václava Klause
Dnešního jednání se Klaus opět účastnil, další politici nepřijeli. Předseda soudu Pavel Rychetský na úvod reagoval na Klausovo vyjádření o "deprimující" krátkosti úterního jednání. "Ústavní soud se Lisabonskou smlouvou zabýval téměř sedm měsíců," uvedl Rychetský.