Oznámila to dnes severokorejská agentura KCNA, jejíž zprávu převzaly světové agentury.
V pondělí KLDR provedla svůj druhý podzemní jaderný test a od té doby také zkušebně odpálila už šest raket krátkého doletu. Na to Jižní Korea v úterý reagovala prohlášením, že se připojí ke Spojenými státy vedené Bezpečnostní iniciativě proti šíření jaderných zbraní (PSI).
Tato iniciativa, kterou zahájil předchozí americký prezident George Bush jako součást své "války proti teroru", zahrnuje mimo jiné kontrolu plavidel ve Žlutém moři, zda nevezou vybavení na výrobu zbraní hromadného ničení.
"Jakékoli nepřátelské akce proti našim mírovým plavidlům včetně prohledávání či zadržení budou považovány za neomluvitelné vměšování do naší suverenity a bude na ně bezprostředně reagováno mocným vojenským úderem," prohlásil podle KCNA mluvčí severokorejské armády.
Vojenskými aktivitami KLDR se cítí nejvíc ohrožena Jižní Korea. Korejská válka skončila v roce 1953 pouze příměřím. Hranici ve Žlutém moři pak vytyčila OSN a námořní incidenty v této oblasti jsou časté. Obě znepřátelené Koreje spolu svedly námořní střety v letech 1999 a 2002 v blízkosti sporné námořní hranice u západního pobřeží.
Podle informace jihokorejského listu Čoson Ilbo Severní Korea kromě toho zřejmě obnovila provoz ve svém jaderném komplexu v Jongbjonu. Nasvědčují tomu údajně záběry z amerických špionážních družic, které odhalily páru stoupající ze zařízení na extrahování plutonia z vyhořelého jaderného paliva.
Severokorejské jaderné zkoušky vyvolaly obavy, zda Pchjongjang nedodává zbraně dalším státům nebo skupinám. Washington už KLDR obvinil, že se pokouší prodat jaderné know-how Sýrii a dalším subjektům.
Analytici uvádějí, že jednou z motivací severokorejského chřestění zbraněmi může být snaha o posílení mocenského postavení Kim Čong-ila, aby mohl lépe zinscenovat předání moci a odvrátit pozornost od chatrné ekonomiky. Ta se od roku 1994, kdy Kim Čong-il převzal moc v zemi, prakticky změnila v trosky.
Mnozí spekulují o tom, že údajná mrtvice, kterou Kim utrpěl v srpnu loňského roku, vyvolala obavy o následnictví v jediné komunistické dynastii na světě. Podle nepotvrzených zpráv by Kim Čong-il rád na prezidentský stolec dosadil svého třetího syna a pokračoval tak v tradici, kterou zahájil jeho otec Kim Ir-sen, zakladatel a "velký vůdce" KLDR.
Mezinárodní společenství má přitom jen skrovné prostředky, jak vedení KLDR od jeho záměrů a činů odradit. Izolovaný komunistický stát je trestán po celé roky sankcemi a přitom je tak zbídačený, že spoléhá na humanitární pomoc, aby mohl nakrmit svých 23 milionů obyvatel.
