2. prosince 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Kniha Ravensbrück vypráví o osudu Mileny Jesenské

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Milena Jesenská | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Milena Jesenská | foto: yadvashem.org

PRAHA V překladu Dagmar Hartlové vychází kniha švédského spisovatele Steva Sem-Sandberga Ravensbrück, která je příběhem české novinářky a spisovatelky Mileny Jesenské.

Sem-Sandberga proslavil román Chudí v Lodži přeložený do více než 20 jazyků. Jesenská je pro Steva Sem-Sandberga především silná ženská osobnost. Autor líčí její život od mládí ve Vídni a v Praze až po účast v hnutí odporu proti okupantům. Popisuje, jak se rodí a dozrává rozporuplná postava ženy, jejíž ideály se tvrdě střetávají s historickou realitou a jež posléze v koncentračním táboře Ravensbrück těmto ideálům přinese i oběť nejvyšší.

Steve Sem-Sandberg

Čtyřiapadesátiletý Steve Sem-Sandberg je v rodném Švédsku velmi populární spisovatel, novinář a literární kritik. Má bohatou osobní zkušenost se střední Evropou a zejména s Prahou, kde v letech 1998 až 2003 žil. Kromě práce na románu Ravensbrück pražský pobyt využil také k sepsání řady esejů, jež vyšly v souborném vydání v roce 2002 pod názvem Prag (no exit). Je autorem vysoce ceněné románové trilogie na téma tří ženských osudů - Theres (1996) o německé teroristce Ulrike Meinhofové, Příměrem pouhým je pozemské dění (1999) o Lou Andreas-Salome a Ravensbrück (2003) o Mileně Jesenské. Za knihu Chudí v Lodži autor obdržel Cenu Augusta Strindberga, Ravensbrück byl nominován na celoskandinávskou Cenu Severské rady.

Románové zpracování biografie vychází důsledně z dobových dokumentů a vzpomínek. Milena Jesenská byla významnou prvorepublikovou českou novinářkou a překladatelkou, přesto je ale známá především jako blízká přítelkyně Franze Kafky. Jejich přátelství, ač trvalo až do Kafkovy smrti, ale mělo téměř výhradně podobu korespondence. V roce 1919 mu napsala, zda může přeložit jeho povídku Topič; posléze přeložila do češtiny i Kafkův Proces, Rozjímání a Ortel.

Kromě Kafky se Jesenská znala osobně i s Maxem Brodem, Franzem Werfelem, Karlem Čapkem a Ferdinandem Peroutkou. Aktivně se zapojila do protinacistického odboje a pomáhala při emigraci židovským rodinám, za což byla zatčena a později deportována do Ravensbrücku, kde v roce 1944 zemřela.

ČTK
  • 0Diskuse