Stalo se za bílého dne na třeboňském rynku. Jdeme takhle s mou příbuznou, náhle nebylo o čem mluvit a cukrárnu jsme ještě nezaměřili. Začal jsem ji tedy zkoušet z literární historie a zeptal se, co napsal Eduard Bass.
„Zadumanost“? odpověděla matka. Ani takováto odpověď jí však nezabránila odměnit se třemi kopečky zmrzliny.
Vzpomněl jsem si na nedávno vydanou zprávu o tom, že Britové často předstírají sečtělost a že jsou takoví lidé více sexuálně přitažliví. O tom, jak sexuálně přitažliví jsou ti, kteří knihy opravdu čtou, tam ale bohužel nepsali nic.
Pro někoho je tvrdé setkání s knihou, pro jiného s realitou.
Onehdy jsem se tak vypravil na večírek a hned jsem musel odpovídat na otázky, co bych doporučil ke čtení a zda při výběru recenzovaných knih v LN musím dodržovat pravicovou linii...
A později v noci zas jiní lidé chtěli, abych si k nim přisedl a pohovořil si o literatuře.
My celebrity, když si vyrazíme trochu se povyrazit, to nemáme lehké – může se pak někdo divit, že pořád ležíme doma v knihách?
Můj manažer říká, že jestli letos nedostanu tu Literu za přínos české literatuře, tak bych měl kariéru začít orientovat jiným směrem.
To však není můj styl. Nicméně si uvědomuji tu zvláštní cirkulaci. Lidé mimo literaturu touží také napsat knihu, aby si pak mohli pod články psát „autor je product manager a spisovatel“, na druhou stranu lidem „od literatury“ začne být jeden obor brzy těsný a pronikají do dalších uměleckých odvětví a taktéž do dalších humanitních oborů.
To by mohl být i můj směr – sliboval bych si od něj určité ztišení života. Představa, že zas mohu vyjít do ulic bez černých brýlí a na každém kroku mě nebudou zastavovat čtenáři, je vskutku lákavá – i když sláva je samozřejmě i jistou drogou. A navíc, já celý život něco hledám, takže by bylo jen logické, kdybych se zase posunul.
Můj projekt budoucnosti má pracovní název Ženský orgasmus jako symbol konzumní společnosti... Proč se dnes všichni snažíme o dosažení toho, co není k ničemu užitečné, jen proto, že se to někomu líbí?
Nejdřív ale musím ještě zjistit, jestli Eduard Bass náhodou nenapsal tu Zadumanost. A pokud ne, možná by to mohl být hezký titul mého životopisu. Co říkáte?
