Kdo zabil Snížka?
Příběh pro děti s detektivní zápletkou pochází z dílny české autorky Petry Soukupové. Jde již o druhou dětskou knížku, kterou vyslala na pulty českých knihkupectví. Příběh vypráví o Martině, která si přála psa. Když ze štěněte vyroste pes, kterého nemá ve vesnici nikdo rád a jednoho dne je nalezen mrtvý, napadne Martinu, že to nebylo náhodou. Spolu s třemi kamarády se proto pustí do vyšetřování Snížkovy smrti. S příběhem Kdo zabil Snížka? souvisí i další autorčina kniha Nejlepší pro všechny, která vyjde v listopadu. Obě knihy se odehrávají ve stejném čase i prostředí. Jedna z vedlejších postav dětské knížky se navíc stane hlavním aktérem nové knihy pro dospělé.
Všem sráčům navzdory
Tato kniha s podtitulem Aneb válka o které nechcete nic vědět vyšla poprvé v roce 1997. Nyní se pro její republikaci rozhodlo nakladatelství Absynt, které ji zařadilo do edice Prokletí reportéři. Kniha obsahuje celkem padesát kapitol, které formou reportáží, rozhovorů, esejí, osobních poznatek popisuje bosenskou válku za nezávislost. Autor knihy Jan Urban v ní kritizuje západní mocnosti včetně jejich představitelů. Kritice podrobuje také alibismus a cynismus lidí, kteří nechtějí vědět o problémech druhých. V české edici Prokletí reportéři vyšly další čtyři tituly, mimo jiné o městečku v česko-polském pohraničí, které již neexistuje či o osudech lidí zasažených katastrofou v jaderné elektrárně Fukušima.
Kniha smíchu a zapomnění
Tato reedice pravděpodobně nenechá chladnými fanoušky Milana Kundery. Představuje totiž poslední titul, který autor sepsal česky, v Česku však dosud nikdy nevyšel. O jeho publikování se zasloužilo nakladatelství Atlantis. Kundera sepsal román okolo roku 1975: „V době, kdy jsem opouštěl Čechy a mířil se svou ženou do nám tehdy neznámé Francie,” píše Kundera v nové poznámce autora.
„Celá tato kniha je román ve formě variací. Jednotlivé oddíly následují po sobě jako jednotlivé úseky cesty, která vede dovnitř tématu, dovnitř myšlenky, dovnitř jedné jediné situace, jejíž pochopení se mi ztrácí v nedohlednu. Je to román o Tamině, a ve chvíli, kdy Tamina odchází ze scény, je to román pro Taminu. Ona je hlavní postavou i hlavním posluchačem a všechny ostatní příběhy jsou variací jejího příběhu a sbíhají se v jejím životě jako v zrcadle,”cituje na svých stránkách„Kunderovo nakladatelství” z knihy.
Sběrná kniha
„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ tvrdí dokumentaristka a hlavní postava Sběrné knihy Helena Třeštíková. Ta v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem vypráví o své rodině, své tvůrčí práci, filmařském stylu i o tom, jak se sběrný dokument proměnil za čtyřicet let. Třeštíková zde mluví také o svém krátkém působení v politice, které považuje za svůj největší omyl.
Bytost
S fantaskní prózou přišlo nakladatelství Druhé město, které vydalo další román Václava Kahudy. Kahuda tentokrát zasadil příběh do blízké budoucnosti - konce 21. století. Lidská civilizace si prošla řasou lokálních válek, pandemií, systémových krizí i společenským chaosem. Hlavním hrdinou příběhu je starý muž, který je jedním z posledních ze své generace. Ze všech sil se snaží pomáhat mladším jedincům, i přestože již nikdy nebude schopen vnímat svět, jak jej dnes vnímají oni. O Kahudovi se mluví jako o svébytném zjevu, který v 90. letech učaroval románem Houština či Příběhem o Baziliškovi. Mnozí jej přirovnávají k Bohumilu Hrabalovi nebo Günteru Grassovi.
Praha temná a tajemná
Titul s modročernou obálkou pochází z pera Michaela Borovičky, který na více než tři sta stránkách připomíná morové rány, požáry, povodně. Nevynechává ani zloděje, nevěstky, bezpráví a pogromy. „Matka měst měla své podsvětí, své vrahy, zloděje, nevěstky, ale i muže zákona, dopouštěla se bezpráví a pogromů, byla lhostejná vůči utrpení svých židovských obyvatel,” uvádí nakladatelství Paseka, pod jehož hlavičkou kniha vyšla.
Opuštěná společnost
V knize s podtitulem Česká cesta od Masaryka po Beneše šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery předkládá postřehy o české společnosti, o tom, jak ji ovlivňuje vztah k Německu, Rusku či Evropské unii. Zmiňuje dopad éry komunistů, sociálních sítí či T. G. M. Myšlenkový rámec poskytují autorovi úvahy K. H. Borovského, Ferdinanda Peroutky či Václava Havla.
Bomba Funk
Bomba Funk je románový debut hudebního publicisty Karla Veselého, který v něm vypráví příběh o fiktivní funkové kapele, kterou nechal sestavil prezident Gustáv Husák. Kapela Funky Leninz, k jejímuž vzniku dojde za pomoci oddaného svazáka Jiřího, má za úkol optimistickými písněmi znovu zažehnout ducha revoluce. Přestože se hvězdná kapela dostane až ke konceptuálnímu dvojalbu, musí se neustále potýkat s překážkami, které jí do cesty staví generální tajemník Miloš Jakeš. Román doplnila svými ilustrace dvojice Jiří Franta a David Böhm.
49°27´45.249´´N, 17°58´36.107´´E
Útlá knížečka pochází z dílny mladé básnířky Anny Prstkové. Ta loňském roce vyhrála Ortenovu Kutnou Horu, v níž soutěží básníci ve věku maximálně 22 let. Titul knížky představuje souřadnice porodnice, v níž se autorka narodila. Místa obecně v autorčině poezii hrají významnou roli. Kniha vyšla pod hlavičkou Klubu rodáků Kutné Hory ve s nakladatelstvím JT’s a je pokračováním edice První knížky, v níž dříve vyšly například básně Marie Šťastné či Ondřeje Lipára.
Magor a jeho doba
Život Ivana Martina Jirouse známého také jako Magor popsal v nové knize Marek Švehla. Životopis přibližuje Jirousovo dětství, vztahy s českými výtvarníky či spolupráci s rockovou skupinou The Plastic People of the Universe. Nevynechává ani mnohaleté věznění či následky, které po sobě zanechalo. Knihu doprovází desítky unikátních fotografií Magora Jirouse a dalších osobností.
