11. července 2018 12:47 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Lidé se rozloučili se statečnou advokátkou Burešovou. Hájila maminku Palacha a Kunderu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Poslední sbohem přišel Dagmar Burešové dát i Petr Pithart. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Poslední sbohem přišel Dagmar Burešové dát i Petr Pithart. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

PRAHA Noblesa, statečnost a spravedlnost - tak by se dal podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského shrnout život advokátky a první polistopadové ministryně spravedlnosti Dagmar Burešové. Rychetský to uvedl při projevu v zaplněné obřadní síni strašnického krematoria, kde se ve středu její známí a rodina se zesnulou právničkou rozloučili. Další smuteční řečník, advokát Tomáš Sokol, na Burešovou vzpomínal jako na dámu, která byla svým kolegům morálním vzorem.

Burešová zemřela koncem června po dlouhé nemoci ve věku 88 let. Na její pohřeb jí přišli vzdát čest advokáti, soudci, někteří z jejích kolegů z politiky, ale také Junáci, protože právnička byla velkou příznivkyní skautingu a po jeho obnovení se stala starostkou Českého Junáka.

Za totality byla Burešová statečnou obhájkyní disidentů a lidí nepohodlných režimu, například spisovatele Milana Kundery nebo matky studenta Jana Palacha. „Neohroženě prosazovala, aby se nemožné stalo možným,“ řekl k tomu Rychetský, který se s Burešovou řadu let přátelil. „Jestli něco bytostně nesnášela, tak to bylo bezpráví a zbabělost. Sama byla neuvěřitelně statečná, ale tím svým distingovaným způsobem, že to nepůsobilo ani tak hrdinsky, jako samozřejmě a noblesně,“ pokračoval.

„Pokud věříte na anděly, tak ona byla jedním z nich. A je jím napořád. Tam někde nahoře se usmívá a drží v ruce váhy,“ dodal.

Ve strašnickém krematoriu proběhlo poslední rozloučení s polistopadovou ministryní spravedlnosti Dagmar Burešovou.
Na pohřeb přišla řada osobností, mezi nimi i předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Rychetský Burešovou poznal počátkem 60. let při volejbalovém právnickém turnaji. Podle něj tehdy oslňovala svou nevšední krásou a veselým úsměvem, který ji neopouštěl bez ohledu na výsledek zápasů. Na typický úsměv advokátky vzpomínal i místopředseda České advokátní komory Sokol. „S díky odmítla fíkus, který jsem pro ni ukradl na hotelové chodbě,“ popsal okamžik jejich seznámení na školení koncipientů, kde prý Burešová nečekaně přijala pozvání svých studentů na večírek.

Mimořádně statečná dáma

Podle Sokola se Burešová chovala mimořádně statečně v dobách, kdy se jiní chovali mimořádně nestatečně jen proto, aby se vyhnuli konfliktu s režimem. „Měla pověst elitní advokátky a současně dámy, snad dokonce dámy s velkým D. Když jsem si později přečetl, že stejně ji evidovali i estébáci, kteří ji fízlovali, nijak mě to nepřekvapilo. Když je dáma opravdu dáma, poznají to i pacholci,“ poznamenal.

Neohrožené chování právničky prý bylo důležitým signálem nejen pro její klienty, ale i pro ostatní advokáty. „Když to vydržela Burešová nebo (Otakar) Motejl, tak to přece musím vydržet i já,“ popsal Sokol tehdejší pocity sebe i kolegů.

Polistopadová ministryně spravedlnosti

Po převratu se Burešová stala předsedkyní České národní rady. Coby ministryně spravedlnosti se podílela na reorganizaci soudnictví a reformě vězeňství. Iniciovala také zákon o mimosoudních rehabilitacích nebo například navrácení osobních dopisů popravené Milady Horákové do rukou pozůstalých. „Mírou nezměrnou se zasloužila o položení pevných základů demokracie a právního státu. Její role v prvních polistopadových letech se ukázala jako nezastupitelná,“ řekl k tomu ve středu Rychetský.

Z vrcholné politiky Burešová odešla s rozpadem Československa a po volebním neúspěchu Občanského hnutí. Prezident Václav Havel jí v roce 2002 udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

ČTK
  • 3Diskuse