V rámci projektu, díky němuž mohli o dotace žádat lidé od roku 2003 až do letošního dubna, zaznamenal fond asi 4 tisíce žádostí. Ty se ale vztahovaly nejen na kotle na biomasu, ale také na solární kolektory. Navíc dotace byly podmíněné tím, aby šlo o výměnu kotle na uhlí za kotel na biomasu. Přesná čísla o tom, kolik žadatelů mělo o kotle na biomasu zájem v minulých letech, tisková mluvčí fondu Lenka Brandtová nemá.
„Odhaduji, že od roku 1999 o dotace na kotle zažádalo asi dva a půl až tři tisíce lidí,“ soudí Libor Novák, ředitel Energy Benefit Centre.
Zdražila elektřina i plyn Zatímco v současnosti propaguje stát vytápění biomasou či solární energií, v polovině devadesátých let se snažil lidi přesvědčit, aby k vytápění používali „ekologické“ elektrické přímotopy. Akce, slibující velké dotace spojené se slibem levné elektřiny, se tehdy vydařila. Během několika let odběr elektřiny výrazně narostl.
Po zdražování elektřiny se ale lidé začali přímotopů raději zbavovat. Naopak se začali vracet ke spalování hnědého uhlí a ještě méně kvalitních paliv.
Koncem devadesátých let tak stát přesunul svou podporu raději na plynofikaci. Dotace dostávaly obce. „Tyto dotace fungovaly dobře až do roku 2004. Poté se kvůli rostoucím cenám plynu zájem snížil a program se zrušil,“ říká tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
