Komise doporučila ministrovi místo Knížáka jeho kritika Jiřího Fajta

Na dalších místech byli komisí příznivě ohodnoceni Richard Drury, Marek Pokorný a Vít Vlnas. Hlasovalo se tak, že členové komise přidělovali sedmi uchazečům místa od jedné do sedmi. Tento způsob hlasování umožňuje potlačit šance druhých vážných konkurentů, pokud se na tom několik členů domluví předem. Takovou námitku vznesl jeden z pretendentů, který z pochopitelných důvodů nechtěl být jmenován.

Odborník na středověké umění Jiří Fajt (*1960) Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze a dějiny umění na Filozofické fakultě UK. V druhé polovině 80. let pracoval jako myč oken, později pracoval v Lapidáriu Národního muzea v Praze (1988 až 1993) v letech 1994 až 2000 byl zaměstnán v Národní galerii, od roku 1995 vedl Sbírku starého umění; od roku 2000 působí zejména v Německu, přednáší na univerzitách v Berlíně a Praze. Z Národní galerie odešel krátce po nástupu Milana Knížáka, "aby se nemusel přetahovat s autoritářským generálním ředitelem". Před dvěma lety řekl, že "za Knížákova vedení opustila NG z donucení řada kvalitních odborných pracovníků... z mezinárodně uznávané instituce s pestrou paletou výstavních a vědeckých aktivit se stal uzavřený úřad nekomunikující s internacionální muzejní scénou". Fajt má jako kurátor na kontě řadu výstav. K těm nejznámějším patřila expozice Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV.,nebo Karel IV., císař z Boží milosti, již v letech 2005 a 2006 hostil New York a později Pražský hrad.

Dobrozdání pro Jiřího Fajta se však i tak zdá být přesvědčivé: hlasovalo pro něj 10 z 12 členů komise. Fajt byl v 90. letech ředitelem Sbírky starého umění NG, později působil v zahraničí. Z Národní galerie odešel po nástupu Milana Knížáka, "aby se nemusel přetahovat s autoritářským generálním ředitelem".

Původně vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, pak dějiny umění na Filozofické fakultě UK. V druhé polovině 80. let pracoval jako myč oken, později v Lapidáriu Národního muzea v Praze a v letech 1994 až 2000 byl zaměstnán v Národní galerii; od roku 2000 působí zejména v Německu, přednáší na univerzitách v Berlíně a Praze. Nejznámější Fajtovou výstavou byl Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV. a Karel IV., císař z Boží milosti.

Ministr se doporučením komise řídit nemusí, tak jako se jím neřídil v roce 1999 Pavel Dostál, který si vybral Milana Knížáka. Václav  Riedlbauch uvedl, že by chtěl nového ředitele vybrat do voleb.

Do konkurzu se přihlásilo celkem osm lidí, jeden uchazeč byl vyřazen kvůli nesplnění formálních požadavků. Mezi kandidáty byli ještě například současný ředitel Sbírky starého umění NG Vít Vlnas, ředitel Moravské galerie Brno Marek Pokorný, kurátor Richard Drury, galeristka Monika Burian a pravděpodobně i současný ředitel NG Milan Knížák.