Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Konec éry antibiotik se přiblížil. Infekce budou větší hrozbou než rakovina

Česko

  8:00
PRAHA - Dnes banální zranění, jako je škrábnutí, s sebou v minulosti neslo riziko infekce a smrti. Brzy se ale může tato doba vrátit. Neléčitelné infekce budou opět větší hrozbou než třeba rakovina. Zpět do doby před objevem penicilinu v roce 1928 může lidstvo přivést šířící se antibakteriální rezistence, tedy odolnost bakterií vůči antibiotikům.

Léky - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala, že laboratoře vyvíjejí málo nových antibiotik, která by mohla s bakteriemi odolnými vůči léčivům bojovat. To znamená, že šíření superodolných bakterií brzy předčí rychlost vývoje nových generací léků.

Co se týká vysoké odolnosti bakterií, které vyvolávají třeba i těžké sepse, lidově řečeno otravu krve, vůči antibiotikům, patří Česko už dnes k evropské špičce.

Proti 12 bakteriím nám chybí antibiotika, varuje svět WHO. U tří je riziko kritické

Na hrozbu, že lidstvo brzy o dobro antibiotik přijde, upozornila také loňská rezoluce OSN. „Odhaduje se, že pokud bude rezistence narůstat stejným tempem jako doposud, bude v roce 2050 neléčitelná infekce vyvolaná multirezistentním mikrobem nejčastější příčinou úmrtí,“ shrnuje Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Podle odhadů EU dnes zemře kvůli antibakteriální rezistenci 25 tisíc Evropanů ročně. Pokud se bude rezistence rozšiřovat stejným tempem jako doposud, v roce 2050 bude 40 procent lidí umírat na infekce. Omezí se i možnosti komplikovaných operací.

Antibakteriální rezistence v číslech.

Problém je hlavně v tom, že nová antibiotika jsou nesmírně drahá. „Vyvinout antibiotikum není v současné době až takový problém. Dokonce i v Česku se vyvíjejí nová antibiotika. Jenže ty molekuly potom nikdo nechce,“ vysvětluje Jaroslav Hrabák z Mikrobiologického ústavu v Plzni. Dostat nové antibiotikum až do klinické praxe totiž stojí zhruba dvě miliardy dolarů.

Podle Hrabáka není žádný stát v Evropě schopen v rámci grantových agentur tento výzkum hradit. A i pro velké farmaceutické firmy je to riziko.

Situaci v České republice komentuje Václava Adámková, primářka Klinické mikrobiologie a Antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: „Naštěstí tu zatím nemáme extrémně rezistentní, takzvaně panrezistentní bakterie, které nejsou citlivé na žádné známé antibiotikum.“

Ztráta účinné prevence pomocí antibiotik by ovšem mohla znemožnit řadu pokročilých zákroků, jako je náhrada kyčelního kloubu či operace tlustého střeva, protože antibiotika by pacienta nechránila před možnou bakteriální infekcí.

Evoluce je rychlá, vývoj drahý

Antibakteriální rezistence je hrozba, o které mluvil Alexander Fleming, už když v roce 1945 obdržel Nobelovu cenu za objev penicilinu. Ve svém projevu tehdy předpověděl, že se penicilin bude využívat neopatrně a časem jeho schopnost zabíjet bakterie zeslábne. Tedy že mikroby budou často čelit menšímu než smrtelnému množství léku a nakonec si vůči němu vytvoří odolnost.

Evoluce bakterií totiž probíhá mnohem rychleji, než je tomu například u lidí. Nová generace bakterií vznikne během dvaceti minut. Využíváním antibiotik v lékařské praxi i v zemědělství přitom dali lidé bakteriím mnoho příležitostí k setkání s antibiotiky, takže se mohly rychleji vyselektovat odolné kmeny.

Miliardové náklady na vývoj nových typů antibiotik přitom nemotivují výzkumnou sféru k adekvátním investicím.Na konci výzkumu totiž může řada nových antibiotik selhat, například neprojdou testy na toxicitu. A ohromné množství vložených nákladů přijde vniveč.

Navíc to není tak, že když firma přinese na trh nové antibiotikum, okamžitě ho všichni začnou používat. Právě naopak. Novinka se nechává v záloze jako rezervní. Mikrobiologové její využití odloží až do doby, kdy ostatní antibiotika selžou.

Problém je i v zemědělství

V současnosti se ve světě nachází v některé z klinických fází výzkumu celkem 51 antibiotik. Jen 33 z nich ale cílí na prioritní patogeny, což je seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika, protože jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení představuje závažnou hrozbu.

Z těchto 33 připravovaných antibiotik jich jenom pět představuje nový typ antibiotik. Zbytek jsou pouze modifikace již existujících typů. Ty podle WHO mohou představovat pouze krátkodobé řešení, protože lze očekávat, že bakterie už na ně budou zčásti zvyklé. WHO proto tvrdí, že antibiotika samotná už nebudou stačit k tomu, aby snížila hrozbu antimikrobiální rezistence.

Je také nutné regulovat jejich spotřebu. Nebývale rychlý vznik rezistentních bakterií je totiž umožňován hlavně nerozumným a nadměrným využíváním antibiotik. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv spotřebovali Češi loni téměř 13,6 milionu balení antibiotik, což je přes 75 milionů denních léčebných dávek. Tuzemští hygienici odhadují, že téměř polovina antibiotik se přitom užije k léčbě zbytečně.

Nejde ovšem jen o to, že lékaři často pacientovi předepíšou antibiotika, i když má pouze virózu, proti které tyto léky nezabírají. Hrozbou je také využívání antibiotik v zemědělství.

„Především je problém stále existující preventivní podávání antibiotik v chovech, ale samozřejmě také používání antibiotik v doplňcích krmiva pro podporu růstu. Tam bych řekl, že je to opravdu markantní, protože jde o chronické podávání velmi nízkých dávek antibiotik, což je nejlepší způsob, jak patogeny na antibiotika zvyknout, a tím u nich vyvinout odolnost,“ vysvětluje europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který se problému věnuje dlouhodobě v Evropském parlamentu.

Někteří odborníci se proto domnívají, že doba, kdy lidstvo bude trvale bez účinných antibiotik, se už nezadržitelně blíží. Studie udávají, že přesáhne-li úroveň rezistence u bakterií deset či dvacet procent, pak už se její šíření rozběhne vlastní cestou a nezastaví se, ani pokud by se přestala používat antibiotika úplně. A těchto hodnot už některé země světa dosahují.

„Pokud se nestane nějaký zásadní zázrak, tak do toho spadneme. Musíme si uvědomit, že bakterie tady byly před námi a budou tu i po nás, zatímco antibiotika máme k dispozici nějakých osmdesát let. Lidstvo ale nevymřelo předtím a nevymře ani potom,“ konstatuje primářka antibiotického centra Adámková.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...