Rezoluce proti dalšímu budování izraelských osad v Radě bezpečnosti OSN prošla díky nepoužití amerického práva veta. Je to poprvé od roku 1979, co Washington nepodpořil Izrael v této otázce. USA, hlavní spojenec Izraele, vysvětlily nynější zdržení se hlasování tím, že rozšiřování osad poškozuje snahy oživit mírový proces na Blízkém východě.
Historický mezník? OSN vyzvala Izrael k ukončení výstavby židovských osad |
V sobotu Izrael oznámil, že se rezoluci nepodřídí. Netanjahu označil dokument za „neobjektivní a hanebný“ a prohlásil, že Izrael přehodnotí své vztahy s OSN, včetně přítomnosti zástupců této instituce v Izraeli. Izraelská vláda podle Netanjahua přijme odvetná opatření v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN.
Na ministerstvo zahraničí v Jeruzalémě se měli v průběhu neděle dostavit ambasadoři z deseti zemí RB OSN, které hlasovaly pro rezoluci a mají v Izraeli velvyslanectví - tedy Británie, Číny, Ruska, Francie, Egypta, Japonska, Uruguaye, Španělska, Ukrajiny a Nového Zélandu. Neděle je v Izraeli běžným pracovním dnem, ale většina ambasád je zavřená a předvolání velvyslanců na Boží hod vánoční je podle agentury Reuters krajně neobvyklé.
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.
