„Bohužel se v dohodě nerozlišuje mezi účty fyzických osob a firem. Zasáhne to spoustu firem, které byly životaschopné. Které dokonce jednaly přesně podle rad, jak má firma jednat v časech hospodářské krize: tedy držet peníze, a teď byly připraveny investovat. Ale už investovat nebudou, poněvadž už nemají likviditu, čili už neexistují,“ říká v rozhovoru pro LN Alexander Apostolides, jeden z nejcitovanějších kyperských ekonomů.
Ti, kdo měli účty v druhé největší bance Laiki, přijdou o 80 procent vkladů. Zbývající pětinu sice dostanou zpět později, ale nikoliv v penězích, nýbrž v akciích. V největší Kyperské bance přijdou o 40 procent.
ČTĚTE VÍCE O KYPERSKÉ KRIZI |
Dotkne se to i podnikatelů z oborů, které měly šanci nahradit z velké části padlé bankovnictví. „Začíná tu růst biotechnologie, máme farmaceutické společnosti, nebankovní finanční služby, kde si můžete snadno a legálně měnit větší částky v cizí měně. Zasáhne to i turistiku. Řada hotelů otevírá na sezónu, a teď bude majitelům chybět kapitál,“ popisuje Apostolides.
Utlumené budou i univerzity. „Státní univerzita měla na účtech 32 milionů, většinou to byly peníze z evropských fondů určené na výzkumné projekty. Půlku držela v Laiki, druhou půlku v Bank of Cyprus. Dohodou s Trojkou (ECB, EU a MMF) přišla o 20 milionů, a její projekty budou muset být zredukovány nebo úplně zastaveny.“
Velký rozhovor s Alexanderem Apostolidesem čtěte ve víkendovém vydání Lidových novin.
