Kromě masa se mezi housky často přidává salát jako je ten hlávkový, sýr, rajče, různé druhy majonézových omáček, nakládaná okurka atd. Existuje však mnoho variant hamburgru včetně bezmasých s rozmanitými ingrediencemi. Označení pochází od města Hamburg, častého místa emigrace do USA. Bývá servírován nejčastěji v prodejnách rychlého občerstvení jako levnější jídlo.
Tak to je citace popisu z Wikipedie.
jiří konhefrJiří Konhefr se vyučil kuchařem a své vzdělání ještě obohatil absolvováním bakalářského oboru na Vysoké škole hotelové v Praze. Jeho prvním profesním působištěm byla restaurace Harmonia v hotelu Forum Praha, který byl v té době vyhlášen jako gastronomická špička v České republice. Následně vystřídal ještě několik míst, na nichž působil jako kuchař či šéfkuchař. V současné době se plně venuje svému vlastnímu konceptu Food Story v pražské Dlouhé ulici. |
Řekl bych ale, že je značně neaktualizovaná, protože dnes na každém rohu narazím na restaurace, které se zaměřují na burgery nebo je restaurace alespoň mají v nabídce jako jednu z položek. A rozhodně to nejsou rychlá občerstvení a levné jídlo.
Někdy mi přijde, že nabídka různých jídel v našem menu je vlastně zbytečná, stačily by ty burgery. Na začátku jsme zařadili burgery na menu jako okrajovou záležitost, dnes máme na menu čtyři druhy, a jsou to naše nejprodávanější položky. A je jedno, zda je host našinec či ze zahraničí. Já když jsem někde v zahraničí, snažím se poznávat a jíst jejich místní kuchyni.
Sem přijde host, kouká dlouho na lístek, vy mu doporučujete a on nakonec zvolá vítězně „hamburger”. Už jsme kvůli tomu museli upravit kuchyň. A je jedno, zda ho děláte z masa či veggie, zájem je o všechny.
Loni, když jsme se účastnili Prague Food Festivalu, tak jsme za 3 dny festivalu prodali 1600 burgerů. Byl to masakr. Každých 30 minut jsme volali do restaurace, ať pečou další burger housky, že už zase nemáme.
To šílenství je ale všude. V červenci jsem jel s rodinou jako každý rok na dovolenou do Chorvatska, do jedné malé vesnice kousek od Makarské. Po příjezdu na místo jsem manželce řekl, že zajdu pro oběd do malého bistra na pláži a zda si dá denní rybu, kterou vždy dávali podle toho, co ráno ulovili, nebo klasikou pljeskavici či ražniči. Cestou k bistru jsem si ladil chuťové pohárky, ale. Kouknu do menu a místo klasické nabídky najdu na lístku: Hamburger, TamTamBurger, Chilliburger.
Ani ryba, ani žádné tradiční chorvatské jídlo. Takže zpět, nechat si zajít chuť a zjistit u manželky, jaký z burgerů si dá. Jeden z večerů jsme šli na večeři do místní restaurace, kde se griluje ve venkovním krbu, tak jsem se těšil, že si spravím chuť. Ale ouha. Pljeskavica nikde, ražniči nikde, zato burger tam byl. A ne ledajaký. Byl to burger pljeskavica. Tak jsem si dal tradiční kalamáry, vypadaly krásně, jenže takto servírované jsem je jedl poprvé. Na gril je dal kuchař tak, jak je vytáhli z moře, neočištěné, se zobákem a plné inkoustu uvnitř, takže na talíři jsem měl černou kaši. Asi jsem si měl dát radši ten burger.
Tak jsme to dále nepokoušeli, ráno jsem jezdil kupovat ryby na trh do Omiše, maso nechal namlít u řezníka a grilovali na terase.
A po návratu z dovolené? Zase u nás frčí burgery.
