Podle soudce zpravodaje Ludvíka Davida se zákon neprotiví ústavnímu pořádku. Pokud fyzická kontrola domácího kotle následuje po vyčerpání ostatních možností a je důsledkem opakovaného podezření na používání nevhodného paliva, jde o přiměřené omezení práv. ÚS zdůraznil zájem na ochraně zdraví a životního prostředí. Provozovatelé kotlů na tuhá paliva musejí být solidární s okolím, následky znečištění ovzduší jsou vážné.
Fyzická kontrola je podle zákona krajním řešením, připadá v úvahu jen v odůvodněných situacích, po opakovaných stížnostech a výzvě k nápravě. Lidem, kteří kontrolory nepustí ke kotli nebo k palivu, hrozí postih až 50 tisíc korun.
Podle poslaneckého návrhu je novela odrazem „neustálé touhy po regulaci“ a otevírá „mnohaproudou dálnici pro různé ministerské úřednické a nátlakové skupiny“, které chtějí o všem vědět a vše kontrolovat v zájmu obecného blaha.
Skupina poslanců zdůraznila také to, že Listina základních práv a svobod umožňuje domovní prohlídku na příkaz soudce jen pro účely trestního řízení, nikoliv na základě zákona o ochraně ovzduší. Omezit nedotknutelnost obydlí je možné jen z jasně vymezených důvodů. Mezi ně sice patří ochrana života nebo práv a svobod druhých, ovšem podle poslanců nepostačuje povšechné tvrzení o ochraně zdraví a práv „neurčitých osob v neurčité míře“. Vždy by měla existovat přímá vazba mezi vstupem do obydlí a záchranou člověka, majetku či naplnění jiného nesporného cíle.
Podle Davida ale nelze kontroly kotle a paliva srovnávat s domovní prohlídkou. Kontrola se omezuje na kotel, dokumentaci, příslušenství, palivo.
Nové znění zákona o ochraně ovzduší je účinné od začátku letošního roku. Podle zjištění ale až do června novela žádné pokuty nepřinesla a příliš nevzrostl ani celkový počet kontrol. Upozornění na spalování nevhodných látek přichází na obecní úřady s rozšířenou působností většinou od sousedů. Úředníci připouštějí, že mnoho oznámení je neopodstatněných a lidé si jejich prostřednictvím často pouze vyřizují spory.
