"Nechápu, proč má být v této souvislosti zmiňováno moje jméno. Byla jsem na kongresu s Farmalem. Byla jsem i s ostatními farmaceutickými společnostmi. Je legální, že hradí náklady, protože právě tímto způsobem na kongresech spolupracujeme. Jestliže je to úplatek, v pořádku, v tom případě jsou všichni praktičtí lékaři podplacení. U mě je všechno legální. To, co se děje praktickým lékařům, je svinstvo," rozčilila se v rozhovoru s chorvatským deníkem Jutarnji List Ana Komenová Čorićová, lékařka z Poreče a jedna ze 364 osob obviněných v největší korupční aféře v historii samostatného Chorvatska.
Kořeny obřího skandálu však sahají ještě dál, hluboko do dějin socialistické Jugoslávie. Na jeho počátku stojí klasický příběh malé firmy na cestě za výdělkem. V roce 1959, tedy v období proslulého jugoslávského hospodářského boomu, který se zrodil z roztržky se Sovětským svazem a následných systémových reforem, byla v severochorvatském městečku Ludbreg založena společnost Razvitak. Firma se původně zaměřovala na výrobu košíků a galanterního zboží, nicméně v souladu se svým názvem (česky „rozvoj“) svou produkci průběžně přizpůsobovala aktuálním ekonomickým trendům. (Svým způsobem tak v lecčems připomíná český "socialistický zázrak" Slušovice.)
V průběhu 90. let firma definitivně zakotvila v lukrativním farmaceutickém průmyslu, což stvrdila v roce 2005, kdy se přejmenovala z Razvitku na Farmal. Jenže v té době už musela soupeřit s množstvím konkurenčních společností, a hospodářská soutěž vyžaduje tvrdé lokty. Farmal prohrát nechtěl – rozhodl se, že obstojí za jakoukoli cenu.
VÍCE ZDE: |
Neber úplatky, nebo...
Využil k tomu síť svých obchodních zástupců, kteří lékaře a lékárníky přesvědčovali o tom, že právě výrobky Farmalu jsou těmi nejlepšími a nejvýhodnějšími produkty. Až potud by bylo vše v pořádku, koneckonců jde o zcela běžnou obchodní strategii, jež nijak nepřekračuje meze zákona. Situace se ovšem mění v okamžiku, kdy představitel firmy nabídne klientovi „nadstandardní bonus“ - rozuměj úplatek - a zákazník ho přijme. V takovém případě už se jedná o nelegální činnost a je jen otázkou času, kdy na ni zaostří hledáček příslušných bezpečnostních orgánů.
Chorvatská korupční aféra Farmal. Vlevo obžalovaný Dražen Dedi, bývalý prezident Farmalu
V případě Farmalu se tak stalo před dvěma lety. Chorvatský protikorupční úřad USKOK (Úřad pro boj s korupcí a organizovaným zločinem) zahájil v polovině prosince 2012 rozsáhlou operaci, které dal příznačné krycí jméno Hipokrat (neboli Hippokratés). V sítích protikorupční policie tehdy uvízlo vedení Farmalu v čele s ředitelem společnosti Draženem Dedim, 20 zaměstnanců společnosti a 50 praktických lékařů a lékárníků. Seznam obviněných postupně rostl, až se před pár dny vyšplhal na celých 364 lidí, v naprosté většině (335) lékařů. Chorvatsko tak zažívá nejen obrovský korupční skandál, doposud vůbec největší ve svých dějinách, ale čeká jej i bezprecedentní soudní proces, v němž figuruje jak historicky nejvyšší počet obžalovaných, tak nejobsáhlejší text žaloby (přibližně 800 stran).
Apanáž? Až 36 000 korun měsíčně
Obžaloba tvrdí, že vedení Farmalu od roku 2009 do října 2012 „vyzývalo (...) zaměstnance farmaceutické firmy, aby kontaktovali lékaře a lékárníky a nabízeli jim hodnotné poukázky, peníze, cestování na účet Farmalu a další dary v hodnotě od 5 do 10 procent hodnoty předepisovaných léků,“ cituje text žaloby Jutarnji List.
Výsledek? Pestrá škála oboustranně výhodných dohod mezi obchodními zástupci Farmalu a zdravotníky. Za to, že pacientům doporučovali, předepisovali a prodávali výrobky Farmalu, dostávali obvinění lékaři a lékárníci jednorázové i pravidelné úplatky v nejrůznější podobě, nejčastěji ve formě finanční hotovosti či poukázek do obchodů a nákupních center, ale i věcných darů – jedna záhřebská doktorka například obdržela televizi, jiná počítač v hodnotě desítek tisíc korun.
Farmal měl lékařům sponzorovat také vnitrostátní i zahraniční cesty, a to nejen na odborné konference, ale rovněž na rekreační pobyty. Někteří doktoři měli dostávat měsíční apanáž ve výši až 10 000 kun měsíčně (v přepočtu 36 000 korun). Pro srovnání: průměrný plat v zemi činí podle Chorvatského statistického úřadu 5506 kun, tedy necelých 20 000 korun, plat lékařů se pohybuje mezi 7500 a 9500 kunami (přibližně 27 000, resp. 34 000 korun). Podle deníku Slobodna Dalmacija investoval Farmal do úplatků až 14 milionů kun (přes 50 milionů korun) ročně.
Korupční skandály z lékařského prostředí přitom nejsou nijak výjimečné. Podobná obvinění se několikrát objevila i v Česku, dlužno ovšem podotknout, že nikdy nepřerostla v tak monumentální právní kauzu, v jakou vyústila v Chorvatsku.
VÍCE ZDE: |
Takový je byznys...
Zatímco se v Záhřebu připravuje soudní proces, právníci obžalovaných odmítají případ komentovat. Mlčí i většina obviněných lékařů, část však svou vinu vyšetřovatelům USKOKu přiznala, napsal Jutarnji List. Někteří doktoři se o své stanovisko s chorvatskými novináři přesto podělili. Nejčastěji prohlašují, že jsou nevinní. Jiní uznávají, že se dopustili přestupku, ale zároveň se obhajují.
Namátkou: jedna lékařka z oblasti Mezimuří (sever Chorvatska) tvrdí, že se na seznamu obviněných ocitla omylem, a přesto s vyšetřovateli spolupracovala. „Nebránila jsem se mlčením jako někteří. Mám čisté svědomí, protože jsem nikam neodcestovala, ani jsem od Farmalu nepřijímala žádné jiné dotace. Neúčastnila jsem se toho, protože zkrátka nejsem taková osoba,“ cituje ženu Jutarnji List.
Také doktor Željko Dodik z východochorvatské obce Bošnjaci trvá na tom, že je nevinný. "Nemám ani ponětí. Překvapilo mě to. Chodili za mnou lidi z Farmalu, stejně jako ze všech ostatních firem. Nijak zvláštně jsem s nimi nespolupracoval. Léky předepisuji stejnoměrně, nechápu, proč bych měl být na seznamu. Zaskočilo mě to," řekl listu Dodić.
Jiný lékař popřel vinu ještě razantněji: „Ta žaloba je naprostá hloupost. I měsíc po (policejní) akci nabízely jiné farmaceutické firmy lékařům cestu do Berlína, do Mexika, Španělska... Protože takový je zkrátka byznys. Navíc, i učitelé dostávají na začátku školního roku dárky od nakladatelství. Věřím, že se jedná o nátlak na lékaře kvůli stávkám.“
ČTĚTE TAKÉ: |
Úplatky šly na charitu
Jiní obvinění naopak přiznávají, že pochybili. „V systému pracuji přes třicet let a musím vám říct, že kvůli aféře s Farmalem se svým pacientům stydím podívat do očí, protože jsem byla na kongresu. Bojím se, že nad každým lékem, který předepíšu, se bude vznášet podezření,“ řekla jedna z obviněných lékařek listu Slobodna Dalmacija. Právě jeho reportérka, Nataša Škaričićová, byla první, kdo o rozvětveném korupčním skandálu informoval. Syndikát novinářů Chorvatska ji za to odměnil oceněním Novinář roku.
Deník Slobodna Dalmacija přinesl mimo jiné i příběh doktorky, která prý prostřednictvím úplatků pomáhala potřebným. Získané peníze měla předávat nejen četným charitativním organizacím, ale i přímo svým pacientům. „Jednou mi do ambulance přišel starší pacient s těžkým zhoršením chronické obstrukční plicní nemoci. Musel okamžitě do nemocnice, ale řekl mi, že nemá peníze a musí počkat na důchod, aby si koupil dřevo, nebo v zimě zmrzne. Teprve pak možná půjde do nemocnice. Věděla jsem, že kvůli jeho zdravotnímu stavu není na nic takového čas. Zeptala jsem se, kolik potřebuje, šla k bankomatu a dala mu 500 kun a žádanku do nemocnice,“ uvedla lékařka. Deníku rovněž předložila účtenky, podle kterých spolu s manželem v období 2007-2012 věnovala na charitativní účely celkem 142 000 kun (přes půl milionu korun).
„Dárky od Farmalu byly dárky v pravém slova smyslu, a navíc za něco, co bychom s nimi i bez nich beztak museli udělat – a to je předepisování levnějších, ale stejně účinných léků pacientům. Všechno, co Farmal dělal, dělaly i ostatní farmaceutické firmy,“ hájí se dotyčná lékařka.
Obviněným v kauze Farmal hrozí až pětiletý trest vězení, příslušné postihy ve formě disciplinárního řízení zvažuje rovněž Chorvatská lékařská komora. „Jsme smutní, že se takové případy vyskytly, a podporujeme jejich vyšetřování,“ řekl novinářům její předseda Hrvoje Minigo.
