Kraje porušují zákon: k veřejným zakázkám za 4,5 miliardy chybí smlouvy

Analytici se zaměřili na zadávání zakázek, rozdělování dotací a nakládání s finančním majetkem. Průzkum vznikl za podpory Fondu Otakara Motejla a Velvyslanectví USA.

„Výsledky v jednotlivých krajích se liší, nejzávažnější nedostatky jsme však objevili v oblasti veřejných zakázek, kde všechny samosprávy nějakým způsobem porušily povinnosti dané zákonem. Kraje také mnohdy nehospodárně ukládaly své volné finanční prostředky,“ říká Martin Kameník, předseda sdružení Oživení.

Chybí smlouvy k zakázkám za miliardy

Průzkum hodnotil celkem 1189 zakázek v hodnotě 14 miliard korun. Největší objem zadalo hlavní město Praha, a to za 3,45 miliardy korun. Nejméně naopak Karlovarský kraj, ten rozdal zakázky za 300 milionů korun.

Průzkum kontroloval informace z takzvaných profilů zadavatelů na webových stránkách, skrze které mají kraje podle zákona o veřejných zakázkách od roku 2012 povinnost zveřejňovat smlouvy a uhrazené ceny. Ukázalo se, že u téměř každé třetí zakázky smlouva chyběla. Toto pochybení se tak týká tendrů za 4,5 miliardy korun. 

Dokonce u každé druhé zakázky chyběly uhrazené ceny. Nejhůře si v zadávání veřejných zakázek vedl Středočeský kraj, dále Liberecký, Pardubický a hlavní město Praha. V jejich případech byly uveřejněny smlouvy za méně než polovinu peněz, které na zakázky vynaložily.

Navíc každá pátá zakázka na webových stránkách chyběla úplně, zadavatelé často nezveřejnili ani informace o dodavateli či stavu řízení. Tato pochybení se nejčastěji týkala Středočeského, Karlovarského, Libereckého kraje a Prahy.

„Největším překvapením pro nás byla vysoká míra porušování povinnosti zveřejňovat smlouvu s dodavatelem podle zákona o veřejných zakázkách,“ uvedl Martin Kameník z Oživení. Bez náležité sankce podle něj zákonná povinnosti není sama dost účinná. „Nejjednodušším řešením by byl určitě registr smluv, kde by bylo nezveřejnění sankcionováno neplatností smlouvy,“ dodal.

Analýza je chybná, brání se kraj

Například Ústecký kraj však výsledek analýzy zpochybňuje. „Uváděné výsledky neodpovídají skutečnosti a došlo k nesprávnému vyhodnocení poskytnutých podkladů a chybné interpretaci, což ve výsledku může Ústecký kraj poškodit,“ reagovala pro Lidovky.cz mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Kraj prý naopak povinnosti spojené s veřejnými zakázkami „striktně plní“.

Hlavní město Praha, které v mnoha ohledech nedopadlo v analýze dobře, chyby připouští, avšak vina je podle mluvčí na starém vedení. „Jednalo se o praxi, kterou realizovalo minulé vedení města. Naopak současná rada hlavního města od počátku svého mandátu, tedy od června loňského roku, na webu uveřejňuje všechny smlouvy,“ uvedla mluvčí Petra Hrubá.

Jedna banka, jiné úročení

Průzkum se zaměřil také na hospodaření s finančním majetkem celkem 10 krajů, které ke konci roku 2012 hospodařily s částkou téměř 20 miliard korun. Ostatní kraje nedodaly data buď vůbec, nebo v rozsahu, který neumožnil ani rámcové vyhodnocení. 9 z 10 hodnocených krajů mělo v jedné bance přes 50 % krátkodobého finančního majetku. V několika případech bylo zjištěno, že kraje ukládají majetek do bank s nižším nebo žádným ratingem mezinárodně uznávané ratingové agentury, aniž by tomu odpovídala vyšší míra úročení.

Například vklad kraje Vysočina ve Sberbank (rating BBB) s úročením 0,45 % nelze považovat za hospodárné nakládání s majetkem. Průzkum také zjistil, že různé kraje mají u stejné banky (i při srovnatelné výši vkladu) poměrně odlišné úročení. Např. Jihočeský kraj dosáhl v bance PPF úročení 2,07 %, zatímco jiné kraje úroveň i o 0,8 % nižší. Při velkých objemech majetku mohou být ztráty na úrokových výnosech v řádu až desítek milionů korun.

„Průzkum opět dokládá, že na poli veřejných zakázek má Česko co zlepšovat. Oživení a další organizace, které podporujeme z Fondu Otakara Motejla, plní důležitou úlohu občanské kontroly. Na státu je ale nyní, aby sám důsledněji kontroloval dodržování zákonů a přijal další protikorupční opatření, jak je navrhuje Rekonstrukce státu,“ dodává Jiří Knitl z Fondu Otakara Motejla.