Kdyby v jednatřiceti letech neusedla na trůn, nejspíše by se věnovala umění. Dánská královna Margrethe II. zítra oslaví sedmdesátiny.
KODAŇ V malém dánském království, jemuž Margrethe II. vládne od smrti svého otce Frederika IX. již bezmála čtyřicet let, ji provází pověst inteligentní, laskavé a energické ženy, jež projevuje schopnost zastávat vysoký úřad s porozuměním pro potřeby obyčejných lidí. Nikdy se nerozpakuje být svá: „Vím, že je politicky nekorektní, abych se ukazovala v kožešinách. Je tu ale zima a chováme dost norků.“
Někdy se o ní mluví jako o celosvětově nejúspěšnější ženě na trůnu. Vůči médiím je nezvykle otevřená a její poddaní to oceňují. S úsměvem tolerují její často extravagantní pokrývky hlavy a v minulosti i náruživý vztah ke kouření. Královna si dříve zapalovala i na veřejnosti, od roku 2006 však s novým zákonem o kouření od této praxe upustila.
Margrethe II. hovoří plynně francouzsky, anglicky, německy, švédsky a norsky. Společně s manželem také překládá, například knihu francouzské spisovatelky Simone Beauvoirové Všichni lidé jsou smrtelní. Její knižní ilustrace, vydávané také pod pseudonymem Ingahild Grathmerová, jí získaly mezinárodní uznání. Uspořádala mnoho výstav svých děl a mimo jiné ilustrovala Tolkienova Pána prstenů.
Navrhla také kostýmy pro televizi a královský balet a oblečení pro sebe. A dokonce i poštovní známku ke 40. výročí konce 2. světové války.
Když Margrethe II. nastoupila na trůn, byla již pět let provdána za francouzského hraběte Henriho de Monpezata. Seznámili se v roce 1966 během jejích studií v Londýně. Henri musel kvůli ní opustit rodnou zemi, změnit náboženství i jméno (na prince Henrika) a naučit se dánsky. Mají spolu syny Fréderika a Joachima.
Margrethe Alexandrina Ingrid Thorhildurová, nejstarší ze tří dcer, se narodila 16. dubna 1940 v Kodani, týden poté, co Němci napadli Dánsko. Její narození se stalo symbolem odporu proti okupaci.
