Výstava Krása je všude, zahrnující přes sto děl rozdělených do šesti velkých souborů, je od poslední Légerovy výstavy v roce 1956 jeho první bruselskou retrospektivou. Mnohostranného umělce, milovníka filmu a Charlieho Chaplina představuje v celé šíři padesátileté kariéry tak efektním způsobem, až to publiku vyráží dech. Díla jsou vybrána s cílem jasně poukázat na všechna zásadní období Légerovy tvorby, aby se i bez vysvětlujících textů stala dokonalým průvodcem po jeho umělecké dráze od kubismu a abstrakce po náznaky pop artu.
Osmimetrová kompozice na úvod
Již začátek prohlídky je fascinující. Prvním dílem, s nímž se návštěvník setká, je monumentální nástěnná kompozice o šíři osmi metrů, nazvaná Přenos sil, jež byla vytvořena v roce 1937 pro Palác objevů na Světové výstavě v Paříži.
Madonna prodala obraz malíře Légera za 141 milionů, výtěžek věnuje nadaci |
Podobné náměty, ve kterých figurují technické prvky, potrubí a stroje, se u Légera vyskytují již v raném období jako důsledek jeho zážitků z první světové války, kdy málem zahynul v bitvě u Verdunu. Techniku ale nepovažoval za nepřátelský prvek, viděl v ní pokrok a časem k ní přidal lidské postavy. Je tomu tak například u velkého a často publikovaného oleje Stavitelé z roku 1950, v Bruselu rovněž vystaveného. Malíře, sochaře a režiséra pocházejícího z Normandie stále častěji přitahoval figurální námět na velkém formátu. Výstava jich prezentuje celou sérii včetně slavné Velké snídaně nebo Ženy s dítětem.
Jako umělce ho vojna poznamenala především ve vnímání barev. Léger říkal, že válka nastolila šeď, kterou měli v obličeji mrtví i živí. Toto období dokumentuje jeho Kuřák, namalovaný v roce 1916 v odstínu oceli, z níž byly vyrobeny granáty. O to více se barevně změnily jeho pozdější práce pro film, balet a cirkus.
BOZAR jich vystavuje nespočet, zejména kostýmních návrhů pro balet Stvoření světa a výjevů z jeho celoživotně milované cirkusové manéže. K vidění jsou obrazy Akrobatky, Žongléři, Krasojezdkyně, Velká přehlídka a mnoho dalších. I proto se mu možná líbila naše celostátní spartakiáda, kterou měl možnost několik týdnů před smrtí sledovat během své návštěvy Prahy.
Současník Picassa, Kupky, spolupracovník Le Corbusiera a mnoha dalších osobností z nejrůznějších uměleckých oborů si vytvořil nezaměnitelný rukopis. Dalším nepřehlédnutelným Légerovým rysem je všestrannost. Opustil původní záměr stát se architektem a uplatnil se nejen jako malíř, ale také jako filmař, jehož abstraktní snímek Mechanický balet, v němž místo herců účinkují věci, byl svého druhu první na světě. BOZAR s pomocí zápůjček z celého světa postihuje do detailu všechny jeho aktivity. Na videu lze sledovat Légera při práci, zrození kubistické postavičky Charlot, prohlédnout si návrhy plakátů či vitráží, mimořádně zdařilou sérii litografií s názvem Město z let 1953–1956, dokonce nechybí ani keramický objekt Kráčející květina, který je pro mnohé největší atrakcí expozice, protože není tak známý jako řada často reprodukovaných obrazů.
Neprávem v Légerově stínu zůstává v Bozaru konaná výstava Španělská zátiší (do 27. května). Excelují zde Francisco de Goya, Pablo Picasso, Salvador Dalí a Joan Miró, ale i jeden z prvních umělců malujících zátiší Juan Sánchez Cotán (1560–1627). Expozice je pastvou pro oči milovníků váz s květinami, mís s ovocem a lasturami. Idylka končí morbidními výjevy mrtvých zvířat servírovaných na cínových talířích, avšak namalovaných s mimořádným mistrovstvím.
Fernand Léger: Krása je všude 9. 2. – 3. 6. Španělská zátiší 23 .2. – 27 .5. BOZAR, Palais des Beaux-Arts, Brusel |
