Křesťanští aktivisté si pro svůj happening vybrali Popeleční středu, kdy začíná půst a kdy si křesťané připomínají, že jsou prach a v prach se obrátí. Akci pořádá skupina katolických laiků, tedy těch, kdo nejsou kněžími ani řeholníky, nemají tedy podíl na církevní moci.
Na místo dorazilo více než deset Dukových odpůrců se škraboškami s nápisy „rozvedený, transžena, gay, uprchlík nebo samoživitelka“, které podle nich představitelé současné církevní hierarchie často vylučují. Během happeningu zazněly ze symbolického trůnu Dukovy výroky, které jsou podle iniciátorů dopisu nepřípustné. Po jejich zaznění postupně odpadávaly z kruhu, který symbolizoval náruč církve. Před arcibiskupství přišlo také sedm Dukových podporovatelů.
Dalším důvodem, proč organizátoři k akci přistoupili, je snaha emancipovat laiky v české katolické církvi. „A ukázat, že toto je možnost, jak se zapojit do chodu církve,“ řekla jedna z organizátorek Hana Blažková.
  |
Duka koncem dubna oslaví 75. narozeniny, a dosáhne tak věku, kdy musejí všichni katoličtí biskupové podat demisi. Papež mu ovšem může prodloužit mandát, což si ale někteří věřící nepřejí.
Svůj nesouhlas zveřejnili v dopise adresovaném papeži. Sepsala jej Františka Zezuláková Schormová, sociální pracovnice Ludmila Böhmová, redaktorka Anna Remešová a filozof Jan Bierhanzl. „Dopis v tuto chvíli, podepsalo 100 laiků a byl poštou odeslán do Vatikánu. Máme také podporu některých kněží,“ uvedl za organizátory Bierhanzl. Dopis do Vatikánu odeslali v pátek, kopii pak pošlou i České biskupské konferenci či papeži spřáteleným biskupům.
Kritizují v něm Dukovo působení v čele tuzemské katolické církve, nelíbí se jim například, že „za dobu Dominikova působení došlo k výraznému sblížení trůnu a oltáře“. Dukův vztah k politikům odsuzují i v další části dopisu. „Příklon biskupa Dominika k nacionalismu a ke krajní pravici pak lze vidět nejen v jeho nekritické podpoře islamofobního prezidenta Miloše Zemana, ale také v jednoznačném odmítnutí solidarity s uprchlíky na Svatováclavské pouti v září 2017, anebo v blahopřejném dopise zaslaném předsedovi fašizující strany SPD Tomio Okamurovi,“ uvadí skupina křesťanů. Měl by se podle nich spíš snažit navrátit církvi původní význam.
Dukovo ‚hnědnutí‘ a papalášství stvrzené reklamou na auto mi vadí, říká filozof posílající výzvu Vatikánu |
Kardinál Duka se k protestu dál vyjadřovat nechce. „Masopust byl včera. Dnes o Popeleční středě bychom si měli sypat popel na hlavu a spíše na hlavu svou než na hlavy svých bližních,“ tlumočil jeho reakci mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.
Duku podporují někteří poslanci i Klausův institut
Dopis už dříve odsoudil český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Kardinál je mým kardinálem a člověk, kterého si obrovsky vážím za jeho postoje v době komunismu a práci pro církev v době dnešní,“ uvedl tento týden na twitteru. Na Dukovu podporu vytvořil na internetu petici, pod kterou se během středy podepsalo více než sto lidí. „Kardinál není zastáncem politicky extrémních ani jinak vyhrocených názorů, snaží se na veřejnosti vystupovat jako mediátor,“ píše se v textu otevřeného dopisu papeži na podporu Duky. Podpis pod petici připojila třeba poslankyně Zuzana Majerová (ODS), rektor Jihočeské univerzity Tomáš Machula a několik duchovních.
'Žalovat ve Vatikánu je trapné.' Politici se zastali kardinála Duky kvůli dopisu části katolíků |
Podporu Dukovi vyjádřil například i poslanec ODS Jan Skopeček, pro kterého je Duka mravní a názorovou autoritou. „V době každodenní relativizace tradičních hodnot je jeden z mála, kdo je dokáže bránit. Je tak lidsky nízké a trapné na něj ‚žalovat‘ dopisem ve Vatikánu. Ustál udávání za komunismu, věřím, že ustojí i tento dopis,“ uvedl na twitteru.
K obraně Duky se ve středu připojil také Institut Václava Klause. Na Dukovi oceňuje zejména to, že dal církvi vlídnou a otevřenou tvář vůči státu i občanům, zastavil souboj o svatovítskou katedrálu a přispěl k prosazení církevních restitucí.
Ve věku 75 let musejí podat demisi všichni katoličtí biskupové. Papež však demisi přijmout nemusí, stalo se tak třeba v případě Dukova předchůdce Miloslava Vlka, jemuž papež Benedikt XVI. mandát v roce 2007 o dva roky prodloužil. Podle Bierhanzla není ani tak důležité, kdo by mohl být Dukovým nástupcem, jako to, aby jeho funkci převzal někdo jiný.
