Ve skutečnosti ale na sebe v posledních dnech strhává téměř veškerou pozornost. Tak jako tomu bylo před 18 lety, když byl šéfem společného poslaneckého klubu CDU a bavorských křesťanských sociálů (CSU) ve Spolkovém sněmu. Byl tehdy považován za nejlepšího řečníka sněmovny, potenciálního ministra, možná i budoucího spolkového kancléře.
V roce 2000 Merz například velmi výrazně ovlivnil tehdy probíhající debatu o integraci potomků někdejších gastarbeiterů, kteří si i po letech nenašli místo ve většinové společnosti. V té době vládnoucí koalice sociálních demokratů a Zelených jim v tom chtěla pomoci zavedením dvojího občanství.
Skončit jako šéfka strany? Obrana útokem, říká o rozhodnutí Merkelové politolog |
Merz to ale kategoricky odmítal. Naopak hlasitě požadoval, aby zvláště ti, co přišli z mimoevropského prostředí, přijali za svá pravidla platná v Německu. Volal také po tom, aby úřady důsledně trvaly na jejich dodržování.
Pak však nastal v jeho dobře nastartované kariéře zlom. Mohla za to dohoda tehdejších lídrů CDU a CSU, Angely Merkelové a Edmunda Stoibera. Výměnou za to, že šéfka křesťanských demokratů podpoří Stoibera jako společného lídra pro volby v roce 2002, měla ona dostat pozici šéfky poslaneckého klubu.
Pro Merze, který ho až do té doby vedl k všeobecné spokojenosti poslanců, nebylo v tomto mocenském aranžmá místo. Chvíli sice ještě svému sesazení vzdoroval, ale nakonec se podvolil.
Až do roku 2009 pak byl ještě poslancem, než z parlamentu zcela odešel. Na příjmech z politiky závislý nebyl, protože jako vyhledávaný právník působil jako člen dozorčích rad řady společností, čímž dosahoval několikanásobně vyšších příjmů, než jaké by měl v politice.
PETRÁČEK: Co s nevítězstvím. Po volbách v Hesensku Merkelová odejde z čela CDU |
Teď ohlásil Friedrich Merz svůj návrat. O CDU prohlašuje, že prý potřebuje „restart a obnovu se zkušenými a mladšími osobnostmi“. On sám je přitom pouze o dva roky mladší než Merkelová.
Svou kandidaturou do čela CDU se prý nechce pomstít své někdejší rivalce, nýbrž „udržet stranu pohromadě“, aby byla v budoucnu znovu přijatelná pro liberální, konzervativní i křesťansky orientované voliče. Sám Merz má liberální názory na fungování ekonomiky a naopak konzervativní pohled na morální otázky.
První průzkumy, které se ouchazečích o předsednictví objevily, zatím Merze favorizují. Agentura YouGov v reprezentativním šetření zjistila, že by si ho v čele CDU přálo 21 procent dotázaných. Pro Krampovou-Karrenbauerovou se vyslovilo 18 procent a pro Spahna 6 procent.
Merz má za sebou silného spojence v podobě nejčtenějšího německého deníku Bild. Krátce poté, co se objevily informace, že Merkelová skončí v čele CDU, začaly se na webu listu objevovat pochvalné články doplněné o vyjádření osobností, které považují jeho zvolení za nejlepší řešení.
O Merzově možném návratu do vrcholné politiky se spekulovalo řadu let. Jeho jméno skloňovali hlavně politici, kteří nesouhlasili s tím, jak Merkelová coby šéfka křesťanských demokratů opouštěla často i letité postoje strany ke klíčovým otázkám: pod jejím vedením CDU přestala podporovat jadernou energetiku, fakticky zrušila brannou povinnost a přestala považovat tradiční model rodiny za jediný přípustný.
Problém s jménem BlackRock
Jedna okolnost by ale mohla Merzovu snahu o politický návrat zhatit. Působí totiž řadu let jako šéf dozorčí rady německé pobočky americké globální investiční společnosti BlackRock.
Jedná se o největšího správce aktiv na světě kontrolujícího majetek v objemu 6,29 bilionů dolarů. Mnozí kritici vidí ve firmě symbol nespoutaného globálního kapitalismu, který vyústil do krize let 2007 a 2008. V Německu drží korporace podíly téměř všech klíčových firem zastoupených v burzovním indexu DAX.
Německá média přitom již dříve označovala Merze za neoliberála. V roce 2003 například navrhoval takové zjednodušení daňového systému, aby měl formulář daňového přiznání velikost pivního tácku.
