Automatizovaný daňový informační systém (ADIS) je aplikačně technická podpora Finanční správy, která bude mimo jiné od 1. prosince sloužit k on-line evidenci tržeb. Systém ADIS vyvinula firma IBM. Ta nyní bez soutěže získala i zakázku na vytvoření systému EET.
Přitom původně se soutěž konala. Vyhlásila ji Státní pokladna - Centrum sdílených služeb, která spadá pod Ministerstvo financí. „V roce 2015 začalo výběrové řízení, kde bylo osloveno přibližně třicet firem, které by mohly EET udělat,“ sdělil v pořadu Reportéři ČT Michal Bláha, podnikatel a autor projektu Hlídač EET. Řízení nakonec vyhrála firma CGI, která ale zakázku nezískala, protože soutěž byla před podpisem smlouvy zrušena.
A jak by měl systém EET vypadat? To analyzovala pro ministerstvo financí firma BDO, Babišův úřad však výsledky držel v tajnosti. Michal Škop, odborník na informační technologie, si analýzu od ministerstva financí před více než rokem vyžádal. „Má dvě stě stránek, a to je všechno. Protože z těch stránek bylo přes sto padesát zcela začerněných nebo tam byla jedna věta,“ vyjádřil se Reportérům ČT.
Škop po dalších stížnostech získal zprávu v plném rozsahu. „Ten systém měl být kompletně nezávislý. Měl to být nový systém, to znamená, že by nebyl ovlivněný žádnou historickou vazbou, a měl by minimálním způsobem komunikovat s ADISem,“ poznamenal Bláha. Firma CGI nabídla nezávislý systém za třicet milionů korun.
Soutěž byla prý zrušena z důvodu ceny
Jenže soutěž byla nakonec zrušena. Důvodem byla prý celková cena pro pětiletý provoz. „Společnost IBM nám předložila svoji analýzu, kde by náklady neměly přesáhnout 600 milionů. Mezi těmito dvěma řešeními je úspora 502 milionů korun,“ uvedl jako důvod změny firmy Michal Janeček, ředitel Generálního finančního ředitelství, který má systém EET na starosti.
Analýza firmy IBM ale podle oslovených expertů ČT není příliš důvěryhodná. „Takovouhle analýzu by neměla dělat IBM, protože se zjevně jedná o konflikt zájmů. Mají motivaci zakázku dostat a samozřejmě o ni soutěžit nechtějí. Proto potom následná čísla, která si možná spočítají a možná vycucají z prstu, nejsou relevantní,“ oponoval Jiří Skuhrovec, odborník na veřejné zakázky.
„Důvod, proč bylo bez uveřejnění dohodnuto jednací řízení a byla v něm oslovena firma IBM, je že firma IBM provozuje systém ADIS. A Generální finanční ředitelství říká, že EET je nedílnou součástí ADISu. Zvláštní, že rok předtím jim to nevadilo,“ řekl Bláha. Janeček z finanční správy se však domnívá, že se situace jinak řešit nedala: „To riziko, jestli se podaří nastavit integraci těch dvou systémů, bylo v podstatě nevyčíslitelné, časově rizikové, nebyl integrátor, který by tuto službu dělal a tak dále. Z toho vyplynulo, že jediné možné řešení byla ta cesta, kterou jsme zvolili. Ta cesta byla bezpečnější a nákladově i nejlevnější.“
V následujících letech se bude systém znovu měnit
Systém EET je pro uživatele komplikovaný. „Registrace je absurdní. Je to taková nehezká ukázka toho, jak vypadá elektronizace státní správy v roce 2016. Na přístupové údaje čekáte jeden až dva dny,“ vyjádřil se Bláha. Problém vidí také v zastaralosti systému: „V devadesátých letech si finanční správa objednala u IBM obrovský blok, ADIS, a teď s tím vagonem někam putuje a snaží se ho občas natřít trošku lepší barvou.“ Michal Škop dodal, že systém je víc než 20 let starý a nedá se v něm používat ani myš.
„Pokud je to tak, že je EET nedílnou součástí ADISu, vyvstává otázka, jestli nebudeme celé EET kupovat znovu, až bude nový celý ADIS. Což je velké riziko, že zaplatíme podruhé nějakou aplikaci,“ sdělil bývalý náměstek ministra financí a stávající ekonomický analytik v mediálním domě Empresa Media Lukáš Wagenknecht.
Systém pro elektronickou evidenci tržeb bude podle všeho muset znovu měnit. V následujících letech proto můžeme očekávat další soutěž na nového dodavatele.
