Kritikovi Putina hrozí zapomněním. Legendu šachu Kasparova vymazali

„’Co se stalo s Kasparovem?’ zeptal jsem se s neskrývaným překvapením. ‚Na poslední chvíli tu pasáž o něm vyhodili,‘ odpověděl editor omluvně. ‚Ale netuším, kdo to udělal. Já to nebyl. Musel to být někdo z vyšších pater.‘“

GARRI KASPAROV V roce 1985, v pouhých 22 letech, porazil na šachovém mistrovství světa sovětského šampiona Anatolije Karpova. Titul mistra světa ho neopustil po následujících 15 let.  Kasparov, jenž je považován za nejlepšího šachistu v historii, v roce 2005 sportovní kariéru ukončil a jako oponent Vladimira Putina vstoupil do ruského politického ringu. Po boku (v únoru zavražděného) Borise Němcova patří k nejhlasitějším kritikům stávající politiky Kremlu. Dnes žije v exilu v New Yorku.

Tak popisuje ruský novinář a šachový expert Jevgenij Gik svůj úžas poté, co zjistil, že jeho portrét Garriho Kasparova zmizel, jako by nikdy neexistoval - přestože jeho tvorbě věnoval značné úsilí. 

U příležitosti 80. výročí svého založení chtěl slavný ruský sportovní klub Spartak připomenout veřejnosti své četné úspěchy. Připravil proto knihu s podtitulem „Velká vítězství“, která měla mimo jiné opěvovat jeho nejúspěšnější reprezentanty. Jevgenije Gika požádal Spartak o sepsání šachové kapitoly, včetně portrétů sovětských šachových legend Tigrana Petrosiana a Garriho Kasparova. 

Gik zakázku svědomitě splnil, ku plné spokojenosti redakce, jež na publikaci pracovala. O to víc pak natěšeného autora konsternovalo, když čerstvým výtiskem listoval v marné snaze objevit pasáž věnovanou právě Kasparovovi. Nejslavnější šachista světa se z olympu ruského sportu vytratil, jako by nikdy neexistoval. A Gikovi, který se na svou udivenou otázku dočkal pouze výše citované vyhýbavé odpovědi, nezbylo nic jiného, než si postesknout prostřednictvím před několika dny vydaného článku.

Práce pro Putinovy lokaje

Stanici Svobodná Evropa se reakce na prosbu o vysvětlení nedostalo ani od editora knihy Jevgenije Bogatyra, ani od samotného Spartaku. Zato Garri Kasparov s komentářem neotálel. Na jeho twitterovém účtu, kde nešetří sarkatistickými poznámkami na účet putinismu, přibyl po publikaci Gikova článku další vzkaz: „Pokud Putinovi lokajové budou chtít odstranit moje jméno z každé sovětské/ruské knihy rekordů, aspoň je to na hodně dlouho zaměstná!“

I suppose if Putin's lackeys want to remove my name from every Soviet/Russian record book it will at least keep them busy for a long time!

— Garry Kasparov (@Kasparov63) 17. Červenec 2015

KLDR: Čang zradil vřelou otcovskou lásku, budiž třikrát proklet!

Ničení připomínek ideologických nepřátel je léty prověřená praxe autoritářských režimů. Sovětský svaz v ní exceloval a v jiných zemích se s ní setkáváme dodnes - ostatně, stačí si vzpomenout na konec roku 2013 a KLDR, odkud tehdy zmizela někdejší mocenská dvojka tamního režimu Čang Song-tchek. Fyzickou likvidaci Kim Čong-unova strýce následoval pokus o jeho likvidaci z kolektivní paměti Severokorejců.

Mimochodem, i komunistické Československo rádo „zapomínalo“ na některé své sportovce. Kdo emigroval, vysloužil si v oficiálních kronikách maximálně jmennou zmínku, někdy ani to ne. Týkalo se to hlavně slavných hokejistů a tenistů. Ad absurdum byl doveden zákaz jmenovat Petra Šťastného při Kanadském poháru 1984. Tehdy měl hokejový útočník čerstvě kanadský pas a nastoupil tak dokonce v zápase proti Československu. Televizní komentátoři dostali předem rozkaz přeběhlíka nejmenovat. Ten však situaci zkomplikoval tím, že vstřelil gól...