PRAHA Budete platit v dolarech, nebo v berksharech? I takovouto otázku mohou zaslechnout zákazníci v obchodech v jedné části amerického státu Massachusettes. Region Berkshire je totiž jedním z mnoha, kde kvůli hospodářské krizi stoupá popularita místní měny.
Kouzlo lokálních peněz, které se objevily již za velké hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, začíná ve Spojených státech objevovat stále více měst a regionů. V současnosti svými vlastními penězi platí více než desítka obcí v Americe, uvedl americký deník USA Today.
Na nákup potravin, benzinu či hodin jógy tak můžete kromě dolarů použít i platidla jako Detroit Cheers (Detroit), Ithaca Hours (New York), Plenty (Severní Karolína) nebo již zmíněné BerkShares.
Místní měna má podpořit lokální poptávku po zboží. Díky výhodnému výměnnému kurzu má zároveň umožnit zákazníkům nakupovat levnější zboží.
V praxi systém místních měn funguje tak, že se nějaká komunita dohodne na vytištění svých vlastních platidel. Musí je ale navrhnout tak, aby nepřipomínaly skutečné peníze, v tomto případě americké dolary. Zároveň je nesmí za řádné platidlo ani vydávat, jinak by totiž porušovali zákon.
Obyvatelé si mohou peníze vyměnit s určitou slevou. Například platidlo v hodnotě jednoho dolaru nakoupí za 95 centů. V obchodě, který místní měnu přijímá, však mohou nakoupit zboží za plnou hodnotu, tedy jeden dolar.
Obě strany by tak měly být spokojené. Zákazník nakupuje se slevou a obchodník zase může profitovat z většího počtu klientů.
„Posiluje to myšlenku, že více kontroly nad ekonomikou v místních rukách může pomoci ztlumit otřesy trhu,“ řekla Jackie Smithová z města South Bendo v Indianě. I Smithová plánuje ve svém městě zavést místní měnu.
Nápad zřídit si lokální měnu však není nový a nepřinesla ho teprve současná hospodářská krize. Místní měnu používali lidé i v dobách před nynější krizí, ale teprve recese vlila tomuto projektu novou krev do žil. Například měnu Plenty používali obyvatelé severokarolínského města Pittsboro až do roku 2002 a oprášili ji teprve nedávno. Místo bankovek se používaly směnky Velký rozmach lokální měny zažily ve třicátých letech minulého století. V roce 1933 si například své vlastní dolary zavedl Boston. Tehdy se totiž hroutil tradiční bankovní systém a lidé si z peněžních ústavů překotně vybírali své peníze. Jen během března 1933 zkrachovalo v Americe zhruba šest tisíc bank. Krizové měně se tehdy říkalo scipts nebo scrips, uvádí na svých stránkách město Boston. I to patřilo mezi města, která si v té době vytiskla své vlastní, bostonské dolary, aby mohla platit své dluhy. K tištění vlastních bankovek však ve třicátých letech kromě měst přistupovali i podnikatelé a jednotlivci, kteří tak řešili nedostatek hotovosti na trhu. Tyto „bankovky“ byly jakési směnky, které byly splatné po skončení krize, kdy banky byly opět solventní.
Ve třicátých letech se také podnikl experiment v malém rakouském městečku Worgl. V roce 1931 si město zavedlo vlastní měnu a do roka se podařilo nastolit téměř stoprocentní zaměstnanost. Navíc se výnosy místní samosprávy téměř zdesetinásobily.
