Vědci z vysoké školy medicíny Alberta Einsteina v New Yorku po pět let sledovali skupinu 488 lidí ve věku od 75 do 85 let. Na začátku výzkumu nikdo z nich netrpěl demencí, během jeho trvání se rozvinula u 101 z nich.
Zkoumaní jedinci na začátku uvedli, jak často se věnují šestici volnočasových aktivit, při kterých musejí namáhat mozek, jako je čtení, psaní, luštění křížovek, hraní stolních a karetních her, diskuze ve skupině a hra na hudební nástroj. Pokud se nějakou z těchto aktivit bavili každý den v týdnu, dostali za to sedm bodů, pokud to bylo několikrát týdně, dostali čtyři body a pokud jen jednou za týden, dostali jeden bod.
Lidé, kteří později onemocněli demencí, měli v průměru sedm bodů. To znamená, že se přibližně každý den věnovali jedné ze zmíněných činností. Vědci se pak zaměřili na období, kdy se u nich ztráta paměti zrychlovala a zjistili, že za každou další činnost, které se sledovaný pacient věnoval, se u něho rychlý nástup zapomnětlivosti oddálil o 0,18 roku.
Charles Hall, jeden z členů výzkumného týmu, říká, že tyto činnosti pomáhají udržovat vitalitu mozku. Je ale otázkou, zda duševní aktivita může vzniku demence předejít.
