Oslovení autoři dostali zadání spojit své texty s myšlenkami původního Čapkova díla a pokud možno v nich odkrýt, které z jeho myšlenek v lidech dosud rezonují i po celém století.
Antologie ROBOT100 vznikla díky nápadu propagátora české science fiction ve světě, diplomata Jaroslava Olši mladšího a iniciativě redakce nakladatelství Argo.
Karel Čapek jako motorista. Jeho památník nově umožňuje nahlédnout do spisovatelovy garáže |
V roce 1920 napsal Karel Čapek hru, jejímiž hrdiny jsou umělí dělníci nebo inteligentní pracovní stroje. Karel Čapek je chtěl původně pojmenovat laboři, ale nebyl se slovem spokojen. Jeho bratr, malíř Josef, mu poradil roboty. Hra R.U.R. se po úspěchu na domácí scéně dostala počátkem 20. let do New Yorku, Londýna, Vídně, Berlína a dalších světových metropolí.
Ocenil ji H. G. Wells, slavný autor Války světů a jeden z tehdejších nejvlivnějších světových intelektuálů. V roce 1938 se R.U.R. stalo první televizní inscenací v historii science fiction, když ji jako jeden ze svých prvních dramatických počinů uvedla BBC. Slovo robot a téma umělých bytostí či živých strojů dále rozvíjel Isaac Asimov, který navíc robotův český původ i Čapkovu hru vždy připomínal.
K 11 českým autorům, jimiž jsou Emil Hakl, Vilma Kadlečková, Pavel Kosatík, Jaroslav Mostecký, Ondřej Neff, Julie Nováková, František Novotný, Jiří W. Procházka, Chaim Cigan, Petr Stančík a Jaroslav Veis, a slovenskému autorovi Michalu Hvoreckému se připojil i britský spisovatel Ben Aaronovitch.
Sto let od zrodu českého robota aneb Karel Čapek a Isaac Asimov |
Kniha vychází v nakladatelství Argo jako jeho svazek s pořadovým číslem 4444. Po publikaci bude ještě následovat komiksová podoba R.U.R. z pera kreslířky a animátorky Kateřiny Čupové.
R.U.R. je zkratka termínu Rossumovi univerzální roboti, jmenuje se tak vědeckofantastické drama Karla Čapka z roku 1920. Autor v příběhu varuje před možnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Divadelní hra byla přeložena do více než 30 jazyků včetně esperanta.
