Vernisáž se uskuteční v pondělí 24. února v rámci mezinárodního festivalu Mene Tekel v Galerii Karolina Univerzity Karlovy, příští čtvrtek 27. února se přesune do Vlastivědného muzea Šumperk. Informoval o tom jeho předseda Občanského sdružení PANT Petr Pánek.
Devatenáctiletý student Jan Zajíc se upálil 25. února 1969 v Praze, protestoval proti pasivitě občanů a počínajícímu procesu takzvané normalizace, která následovala po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Tehdy studoval poslední ročník Střední průmyslové školy dopravní v Šumperku a hluboce jej otřásl čin Jana Palacha, který se upálil před pražským Národním muzeem 16. ledna 1969. Když Zajíc viděl, že tato oběť nijak nezastavila letargii a lhostejnost veřejnosti k nastupující "normalizaci", rozhodl se být pochodní číslo dva.
Odhalení Zajícova nitra
Šumperští gymnazisté se pokusili svou perspektivou zachytit podstatné okolnosti tragické události a Zajícův životní příběh srozumitelně předložit nejen svým vrstevníkům.
"Základním motivem výstavy je snaha přiblížit osobnost a myšlenkový svět Jana Zajíce. Vykresluje rodinné zázemí vítkovského občana a studenta šumperské průmyslovky. Nabízí podstatnou část jeho básnické tvorby, odhalující autorovo nitro a osobitý duchovní rozměr," uvedl v tiskové zprávě učitel dějepisu Tomáš Hlavsa, který studenty vedl a s Občanským sdružením PANT spolupracoval.
ČTĚTE TAKÉ: |
Výstava se zabývá nejen studentovým činem, ale i cituje jeho dopisy na rozloučenou, vykresluje atmosféru pohřbu a mediální odezvu na samotný akt a připomíná také následné osudy Zajícovy rodiny. Jeho matka nesměla dál pracovat jako učitelka a sestra nesměla studovat vysokou školu, ačkoli na střední škole podle Hlavsy patřila k premiantům třídy.
Šumperské vernisáži bude předcházet přednáška historika Petra Blažka, projekce filmu z cyklu Sami proti zlu: Jan Zajíc - Pochodeň č. 2 a workshopy. Lidé se budou moct setkat i se sourozenci Jana Zajíce Martou a Jaroslavem, vystavena bude také Zajícova busta z dílny sochaře Olbrama Zoubka.
