„StB mu tehdy sebrala i jeho zápisník z pražského pobytu. V devadesátých letech jsem si myslel, že bych ho mohl z archivů získat a Ginsbergovi vrátit, ale nepodařilo se mi to ani jako členovi senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost,“ uvedl v roce 2011 amerikanista a překladatel Josef Jařab.
Ginsberg (1926-1997), jedna z vůdčích osobností beatnické generace, se proslavil zejména sbírkou Kvílení a jiné básně (1955), ve které postihl pocity celé své generace, především potřebu upřímnosti a otevřenosti, a to i na veřejnosti.
Tento potomek ruských Židů, homosexuál, milovník neworleanského jazzu a jeden z největších amerických básníků, prošel řadou povolání a těžce se vyrovnával se svou sexuální orientací. Ve své nejrozsáhlejší sbírce Kadiš a jiné básně z roku 1961 se zabýval matčiným šílenstvím a její smrtí.
Hodně cestoval, svoji poezii četl po celém světě a vystupoval i s muzikanty, jako byli Bob Dylan či Mick Jagger. V roce 1965 přijel i dvakrát do Prahy, nejdřív 18. února po svém vyhoštění z Kuby, a pak se sem vrátil znovu koncem dubna. Tehdy se stal králem pražského studentského Majálesu.
Potřetí Ginsberg přiletěl do Prahy hned po revoluci v květnu 1990 a vystoupil zde v rámci oslav Majálesu. V roce 1993 přednášel na Univerzitě Palackého v Olomouci studentům o americké poezii, v Praze pak rovněž přednášel a v kavárně Viola předčítal své básně. A v roce 1996 dvakrát vystoupil v pražském divadle Archa s hudebníkem Philipem Glassem.
