Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Angažované filmy, které si nezaslouží cenu? Jihlava neocenila českou tvorbu

Kultura

  6:00
JIHLAVA - Na právě skončeném Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů, který se konal už po devatenácté v Jihlavě, došlo k paradoxní situaci – cenu v domácí soutěži Česká radost nezískal žádný film. Porota ve složení Miloš Doležal, Martin Dušek, Iva Honsová, Milan Knížák a Jiří Voráč prohlásila, že ji žádný z šestnácti filmů soutěže nezaujal natolik, aby udělila hlavní cenu.

Porotci kategorie Česká radost o nejlepší český dokument, filmař Martin Dušek (vlevo) a výtvarník Milan Knížák (vpravo), čtou zdůvodnění, proč hlavní cenu v tomto ročníku neudělili. foto: ČTK

„Většina filmů je dramaturgicky neujasněná, trpí neúměrně dlouhou stopáží, mnohé filmy zůstávají na úrovni televizní publicistiky a autorská výpověď často není soudržná a přesvědčivá,“ uvedli porotci. Ať už úroveň letošní soutěže hodnotíme jakkoliv, otázkou zůstává, zda je tento postoj poroty legitimní, co vzkazuje laické a odborné veřejnosti, a v neposlední řadě - jak promlouvá k samotným tvůrcům. Znamená to, že úroveň české dokumentaristické školy, dlouhodobě mnohými kritiky hodnocené výše než hraný film, najednou dramaticky poklesla? Nebo dramaturgové festivalu letos nevybrali do soutěže ty správné filmy? Je trochu paradoxní, že ředitel festivalu Marek Hovorka ve svém vyjádření porotu v podstatě podpořil, když prohlásil, že jejímu rozhodnutí rozumí. Na vině je ale podle něj finanční situace. „Český dokumentární film je dlouhodobě podfinancovaný a důvody, které porota uvádí, jsou důsledkem této situace. Jistě by se mohl objevit jeden nebo dva snímky, které by si porotu získaly, případní jiní porotci by velmi pravděpodobně rozhodli jinak – ale obecná finanční situace je neadekvátní významu českých dokumentů,“ prohlásil Hovorka.

Porota tedy odmítla zvolit – z jejího pohledu - jednookého mezi slepými králem a rozhodla se neocenit originalitu a angažovanost žádného z témat prezentovaných v soutěži, která stejně jako v minulých ročnících letos nepostrádala silné aktuální společenskokritické sondy a zpracovávala i nesnadná témata z dob nedávné české minulosti. Udělena byla pouze dvě čestná uznání, a to filmu Tomáše Potočného Ocelové slzy aneb Cesta Vladimíra Stehlíka za Lubomírem Krystlíkem, pojednávající o kauze privatizace ocelárny Poldi Kladno, a snímku Češi proti Čechům režiséra Tomáše Kratochvíla, který se s sám s kamerou vydal do romského ghetta s cílem poodkrýt zažité předsudky a stereotypy.

Divácká cena směřovala jinam – nejvíce hlasů získal film Víta Klusáka Matrix AB. V provokativním portrétu ministra financí a vůdce hnutí ANO Andreje Babiše, který byl jedním z nejočekávanějších filmů festivalu, se nepřímo odráží i jedno z hlavních témat, která se jak Klusák, tak i jihlavský festival snaží reflektovat dlouhodobě – role a moc médií v dnešní společnosti. Klusák, který má za sebou mimo jiné mystifikaci Český sen a portrét majitele internetového serveru Dělníci bulváru ve svém nejnovějším filmu ukazuje, jak snadné je posouvat hranice toho, „kam až se může“. A to jak ve smyslu současné pozice Andreje Babiše, kterého obviňuje ze střetu zájmů, tak i v konstrukci svého filmu, jehož prologem je faktický závěr dění. Scéna, kdy Babiš se svými spolupracovníky a s tvůrci filmu sleduje výsledný materiál v televizním studiu a je autorem vyzván, aby se k němu vyjádřil, předznamenává divákům způsob interakce mezi hlavním aktérem a režisérem a ukazuje, že opravdovou komunikaci se mezi nimi nepodařilo navázat.

Osobní historie skrze události hýbající světem

České dokumenty tvořily ale jen jednu část obsáhlé festivalové nabídky. Jihlava opět potvrdila svou pozici angažované, do světa široce rozkročené akce, která reaguje na aktuální společenskopolitické dění, čehož důkazem letos bylo kromě jiného Inspirační fórum organizované režisérem Filipem Remundou. Podařilo se mu do Jihlavy přivézt Mášu Aljochinu z punkové skupiny Pussy Riot a zprostředkovat virtuální návštěvu zakladatele webového serveru Wiki Leaks Juliana Assangeho, který k divákům v jihlavském sále DKO promluvil přes skype z ekvádorské ambasády v Londýně, kde je nyní jeho azyl. Ve svém vystoupení mimo jiné zdůraznil, že sice chápe české obavy z Ruska, největší globální hrozbou jsou ale podle něj USA, které vydávají 60 % všech světových nákladů na práci tajných služeb.

Julian Assange zdraví diváky na MFDF Jihlava.
Maria Aljochina, básnířka a členka punk-rockové protestní skupiny Pussy Riot na...

Jednou z festivalových sekcí promlouvajících k aktuálnímu světovému dění byla i kolekce Al Akhbar, která představila filmy vypovídající o situaci v Sýrii a sousedních státech. Mezi nimi byl také výrazný, emocionálně silný snímek Syrská love story britského režiséra Seana McAllistera, který potvrdil, že kombinace „velkých“ světových a „malých“ osobních dějin je dobrou cestou, jak přivést dokumentární film k širšímu publiku bez nutnosti citového vydírání. Celosvětově úspěšný film, na který se v londýnských kinech stojí fronty, je příběhem osudové lásky dvou lidí, kteří se potkali v syrském vězení, a přestože byli ideově na jedné straně, jejich představy o společném životě, s nutností volit mezi rodinou a bojem za svobodu vlasti, je fatálně rozdělovaly. Silnou osobní výpověď na pozadí dějinných událost nesl i film oceněný porotou v mezinárodní kategorii debutů - Flotel Europa režiséra Vladimíra Tomiče, který spojuje téma uprchlictví a dospívání, zmapované na základě archivních videozáznamů a vlastních vzpomínek.

Na jihlavském festivalu bylo letos v sedmi soutěžních a více než dvou desítkách nesoutěžních sekcí uvedeno 250 filmů, z toho 58 světových, devět mezinárodních a 11 evropských premiér. Navzdory absence hlavní ceny v české soutěži lze říci, že kvalita filmů nezaostávala za kvantitou, a díky širokospektrému, ale koncentrovanému výběru měli diváci příležitost vidět filmy, které skutečně hýbou celosvětovým světem dokumentárního filmu.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!