Jejich film Potápěč v dešti zachycuje stereotyp běžného života: potápěč musí každý den za prací, zatímco jeho žena zubařka slouží noční. Jejich polibky jsou vždy na rozloučenou. Žena přes den spí a zdají se jí překotné sny. Velká loď se potápí a nikdo neví, kdy je čas na poslední cigaretu…
Anifestí čáp za Grand Prix sice do Estonska musí doletět zprostředkovaně, protože manželé Pärnovi čekají další jeho "zásilku" a nevydají se teď z pochopitelných důvodů do Čech, jejich film však svou nápaditostí, výtvarným pojetím i originalitou provedení porotce i diváky Mezinárodního festivalu animovaných filmů v Teplicích přesvědčil.
Nadílka ocenění
Nadílkou ocenění festival slavnostně skončil už v sobotu, ještě včera se však v několika sálech promítalo, doprovodné výstavy dál pokračují, děti kreslí a oživují obrázky ve Školičkách animace.
Lákadlem posledního dne byla projekce pásma klíčové osobnosti současného německého animovaného filmu (a letošního festivalového porotce) Andrease Hykadeho. Filmař obdařený obrovskou fantazií se v současné době přiklání k nenarativní animaci. Zajímavá je jeho série kratičkých příběhů La Linea, které se odehrávají na jediné nepřerušené čáře.
La Linea
Mnozí z účastníků letošního festivalu se, vycházejíce z promítacích sálů, svěřili s pocitem, že tvůrci animovaných filmů jsou většinou pesimisté, v nejlepším případě skeptici. Zřejmě se ani výběrová komise pro jubilejní desátý festival této temnější struně nabízených filmů neubránila (vybírala z patnácti set snímků, celkem se na AniFestu promítlo 471 filmů).
Pocitové filmy ovšem bývají působivější. "Rozhodně to pro porotu nebyla odpočinková podívaná," shrnul soutěž programový ředitel AniFestu Pavel Horáček. "Výrazným letošním trendem byly experimentální snímky, které více než na příběh kladou důraz na náladu a metaforičnost vyjádření."
Hlavní je nálada filmu
Mezi atrakce, jež vyhledávali odborníci, patřily především workshopy na aktuální témata, prezentace nových technologií, jež animovaný film v současné době využívá, retrospektivní pásma porotců a zejména veřejné diskuse, k nimž se mezinárodní osobnosti denně scházely.
Poutavá byla debata dvou výrazných žen festivalu – Michaely Pavlátové, letošní čestné prezidentky a autorky designu festivalu, a britské autorky Joanny Quinnové. Dokázaly, že ženský pohled na tvorbu může být nejen silně erotický, ale zejména vtipný a průrazný, v mnoha ohledech možná razantnější než mužský. I v jiných diskusích, třeba se zakladatelem internetového portálu Animation World Network Danem Sartem, se publikum přesvědčilo, že tvůrci – ať jde o výtvarníky, animátory, či režiséry (často v jedné osobě) animovaného filmu – jsou mimořádné osobnosti.
Tři ceny pro Čechy
Ocenění si odnesli i tři Češi: za krátký film od 4 do 15 minut získal hlavní cenu Ondřej Švadlena (film Mrdrchain) a Galina Miklínová za epizodu z cyklu O Kanafáskovi. Matěj Forejt zabodoval svým Šedým městem v soutěži filmů s ekologickou tematikou.
Je příjemné vědět, že česká animace se v mezinárodní konkurenci neztrácí, netěží pouze z dávné slávy "otců zakladatelů". Století jednoho z nejmilovanějších, Jiřího Trnky, bude ostatně věnován příští AniFest.
