I když se inscenace známých hlášek a historek nezříká, je to Švejk nahlížený ze zcela jiného úhlu. Je jakýmsi everymanem procházejícím rozbouřenými bojišti dějin, který sleduje situaci z nadhledu. Zdůrazněna je existenciální stránka neklidné doby, kterou Hašek procházel, a tak si logicky vytvořil alter ego ve Švejkovi, obyčejném člověku, který se vyrovnává se situací po svém.
Hašek jako ústřední postava
Pestrý osud Jaroslava Haška (který se v této adaptaci a inscenaci stává ústřední postavou, zatímco Švejk je jeho pouhým zrcadlem či stínem) poskytuje nekonečnou inspiraci svou neuchopitelností. Pro pamětníky měl spisovatel množství různých podob, od kavárenského povaleče, exhibicionisty a notorického opilce přes workoholika píšícího pod množstvím pseudonymů do všech myslitelných novin, válečného dobrovolníka po spořádaného manžela i latentního homosexuála. Údajně mnohé, co o sobě Hašek kdy řekl, je vymyšlené, takže pro literární vědce je dosud hádankou, jaký vlastně byl.
