Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Možná budu Trautenberk. Plánujeme nové Krkonošské pohádky, říká Prachař

Kultura

  5:00
Herec a muzikant Jakub Prachař o své velké rozvětvené rodině, žánrových mustrech ve filmu a o tom, jak sedával ve školní lavici se scenáristou seriálu Most! Petrem Kolečkem.

Jakub Prachař foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Tvrdí, že se nerad fotí, ale při fotografování na žižkovské ulici provádí takové opičky, že zaujme kolemjdoucí i osazenstvo přilehlé základní školy. Jakub Prachař šaškuje a provokuje rád, ostatně legraci z publika, novinářů i jeden z druhého si dělali také se spoluhráči ze skupiny Nightwork.

Od prvního jarního dne je v kinech k vidění po boku Ester Geislerové a své skutečné tchyně Veroniky Žilkové v romantické komedii LOVEní, kde hraje na vlastní žádost postavu poněkud nestandardní. Její pracovní název zněl „autista“.

Viděl jste už LOVEní?
Jen hrubý sestřih. Je to čistý žánr, americký mustr romantické komedie. Dějí se tam smutné věci, aby to nakonec mohlo být veselé a skončit dobře.

Režisér Karel Janák má s americkými mustry zkušenosti, postavil na nich už kdysi komedii Snowboarďáci, kterou se proslavil. Vy jste s ním ale spolupracoval na jiné romantické komedii – 10 pravidel, jak sbalit holku.
Ano, to byl zase italský mustr. Nedávno jsem se díval na HBO a říkal si, vždyť já ten film znám – a on to byl italský originál 10 pravidel. Já jsem ale v té české verzi měl jen malou roli, hrál jsem tenistu. Pamatuju si, že jsem v tu dobu měl tak příšerný zánět šlach, že jsem nebyl schopen udržet raketu v ruce, natož abych s ní hrál. Přilepil jsem si páskou raketu k ruce, abych mohl aspoň párkrát odehrál míček, ale Karlovi se to zdálo být málo tenisové. A opravdu bylo.

V LOVEní vás zase nutil šplhat na balkon do třetího patra a pobíhat tam ve spodním prádle, že?
To jsme točili přes noc asi patnáct hodin do sedmi do rána. Myslel jsem, že vylezu jednou, a nakonec jsem musel asi desetkrát. Sice jsem byl pověšený na laně, ale ke konci už jsem vůbec nemohl.

Jakub Prachař
Jakub Prachař

Když jste zmiňoval mustry, vyhledáváte coby divák jasně vymezené žánry jako romantická komedie nebo thriller, nebo jste radši, když se mísí?
Myslím, že toho vydržím víc než běžný divák, nejsem cílovka na spotřební filmy a nepotřebuju mít čisté žánry. Jenže české publikum je má radši jasně vymezené. S Vojtou Kotkem jsme natočili film Padesátka, který se odvíjí jako komedie, ale na posledních dvacet minut spadne do takové podivné temnoty. Mně přišlo v pořádku, že tam ten děj dospěje, ale vím, že řadě diváků vadilo, že to není komedie od začátku do konce.

Padesátku napsal scenárista seriálu Most! a dramatik Petr Kolečko, kterému hrajete i v jeho režijním debutu Přes prsty, jenž bude mít premiéru v srpnu. Co tam máte za roli?
Vynutil jsem si, že chci hrát roli číšníka, který se ptá, kolik bylo rohlíků. Nebo jestli bylo mlíčko ke kávě. Prostě jednu větu. Kolečko se bránil, že si mnou nenechá zničit debut. Nakonec jsem ho obešel a mám na začátku filmu dokonce asi čtyři věty, celou jednu situaci. Což jsem původně nechtěl, ale dopadlo to takhle. A honorář jsem vyměnil za to, že mi do závěrečných titulků dají poděkování Péťovi Kolečkovi za celoživotní spolupráci. Doufám, že to tam zůstalo.

Co na to říkal Kolečko?
On o tom neví. Já se těším na premiéru, že budu sedět vedle něj a ukážu mu to. Aby si mě začal konečně vážit.

Herectví i muzikantství máte v genech. Váš praprapradědeček Karel Želenský byl divadelní herec, pedagog, režisér a dramatik, vaše praprababička Hana Želenská zase operetní subreta. A to jsou jen jedni z mnoha umělců ve vaší rozvětvené rodině. Vyznáte se ve svém rodokmenu?
Částečně. Nejvíc toho ví babička Janička, máma mého táty (loutkoherečka Jana Prachařová, manželka herce Ilji Prachaře). Táta už se taky orientuje, pátrá po rodinných kořenech, dokonce zjistil, že v prostorách na pražském Vršovickém náměstí, kde je dnes Divadlo Mana, kdysi divadelně podnikal právě tenhle Karel Želenský a podle nějakého spisu tam dodnes dluží peníze. Měl divadelní spolek, se kterým působil v Bratislavě, a dokonce až v Košicích. Za první republiky byl šéfem činohry Národního divadla. Navíc se zjistilo, že jedna prapředkyně byla poslední milenkou Tomáše Garrigua Masaryka. Je dokázané, že s tatíčkem Masarykem vedla hovory ještě na jeho smrtelné posteli.

Je trochu nespravedlivé, že nejznámější rolí vašeho dědečka Ilji Prachaře se stal večerníčkový Trautenberk. Nedělali si z vás kvůli němu v dětství legraci?
To vůbec. Já se ke Krkonošským pohádkám hrdě hlásím. Dokonce teď s Kolečkem přemýšlíme, že bychom v divadle La Fabrika udělali jejich pokračování, kde bych hrál Trautenberka já.

Celý rozhovor s hercem Jakubem Prachařem o nové romantické komedii, rozvětvené rodině i pronásledování bulvárem si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 22. března.

V magazínu dále najdete:

  • Téma o nejnovějších obviněních vznesených proti Michaelu Jacksonovi: má se jeho hudba zakazovat, jak závažná jsou nová tvrzení?
  • Rozhovor s vědcem Adamem Eckhardtem o tom, komu se nekazí tuby a co je to antikazin.
Autor: