„Doma ve Státech nám říkali, že na film o černých nebude v Evropě nikdo zvědavý. My jsme ale tušili jsme, že Němci se svojí minulostí nám budou rozumět. A jsem ráda, že se to potvrdilo“, řekla hned po projekci v narážce na vyrovnávání se s nacistickou minulostí režisérka, jejíž film upomíná na boj za občanská práva pro afroamerické obyvatele USA.
Snímek nese název Selma podle města ve státě Alabama, kde se v roce 1965 odehrála klíčová epizoda mnohaletého nenásilného protestního hnutí za práva černochů, které vedl Martin Luther King.
Po letošním lednovém vyhlášení Oscarových nominací se ozvaly hlasy komentující s podivem, že tento velkorysý snímek, který poprvé v americké filmové historii přivádí na plátno jednoho z největších bojovníků za lidská práva a laureáta Nobelovy ceny za mír, nominovala Americká akademie na zlatou sošku pouze ve dvou kategoriích – za nejlepší film a nejlepší píseň.
Je nepochybně pravda, že nominaci by si právem zasloužil představitel hlavní role, britský herec David Oyelowo. „Zranilo mě, že David nebyl nominovaný, protože vím, co obnášelo vytvořit tuto roli,“ podotkla na tiskové konferenci v Berlíně režisérka. „Nepotřebuju, aby mi každý říkal, že to byl nejlepší herecký výkon loňského roku, protože to já vám,“ dodala.
Nominaci na cenu za režii pro sebe prý ani nečekala. „Nedostala ji ještě žádná černá žena, tak proč by se to mělo v mém případě změnit?“
Selma je v oscarových nominacích spíše černým koněm. Není zdaleka takovým favoritem jakým byl loňský rovněž „černosšský“ opus 12 let v řetězech renomovaného režiséra Stevea McQueena, který z devíti nominací proměnil tři včetně ceny za nejlepší film. Pro Avu DeVernay jde teprve o třetí celovečerní film; za svůj poslední film Middle of Nowhere (Sama v prázdnotě) získala na festivalu Sundance v roce 2012 cenu za nejlepší režii.
Nominaci za píseň Glory autorů By Commona a Johna Legenda kvitovala režisérka s povděkem. „Je to píseň, která bude součástí naší kultury ještě dlouho. Už teď ji zpívají sbory a studenti i obyčejní lidé a myslím, že se stane protestem, který přetrvá,“ prohlásila režisérka. Píseň, v níž se zpívá i o nedávných událostech v americkém městě Ferguson, kde místní policie zastřelila neozbrojeného černošského chlapce, získala Zlatý Glóbus a nominaci na Grammy.
Herci Colman Domingo, David Oyelowo (vpravo), a režisérka Ava DuVernay na tiskové konferenci k filmu Selma.
Osobnost amerického pastora, lidskoprávního aktivity a nositele Nobelovy ceny míru M. L. Kinga zachycuje film v klíčovém období jeho života a veřejného působení. V době, kdy navzdory udělení nejvýznamnější světové mírové ceny musel stále bojovat za základní lidská práva pro afroamerické občany Spojených států. Klíčovou otázkou pro něj bylo volební právo. Reálnou možnost volit mělo tehdy jen několik procent černošského obyvatelstva, protože byli na rozdíl od bílých nuceni skládat nejrůznější zkoušky a plnit složité podmínky.
Pochod Selma-Montgomery
Ničím nepodmíněné volební právo bylo jedním z hlavních cílů M. L. Kinga i celého černošského hnutí. V Selmě mohlo volit jen 3% černochů, proto byla vybrána jako klíčové místo nenásilných protestů v duchu Mahátmy Gándhího, který byl Kingovým velkým vzorem. Město, ovládané jako celý stát Alabama rasistickým guvernérem Wallacem, se stalo dějištěm legendárního nenásilného pochodu ze Selmy do Montgmomery. Když byl první pochod, které ho se účastnilo několik stovek černochů, brutálně rozehnán policií, televizní záběry z tohoto masakru se pro mnoho černých i bílých Američanů staly impulsem k podpoře hnutí. Do Selmy se začaly sjíždět lidé z celých Států, a následující pochod, čítající už tisíce lidí, dorazil do pomyslného cíle. Pochod Selma-Montgomery byl jedním z milníků na cestě k úplné desegragaci USA, na jeho základě byl přijat nový zákon o volebním právu.
Diane Nash ve filmu Selma.
Záběry tváří těch, kdo se vydali na první i na druhý pochod, v nichž se zračí směs odhodlání, zoufalství a strachu, patří k nejsilnějším momentům filmu Avy DuVernay. Ta měla před sebou nepochybně složitý úkol – natočit portrét člověka, který je národním hrdinou, zobrazit historicky věrně i divácky přesvědčivě známé události, neupadnout do patosu a přitom neztratit živé emoce. To se jí víceméně podařilo, byť se dá filmu vytknout, že realita je v jeho podání přeci jen trochu příliš naleštěná, plná krásných lidí vznešeně kráčících za svými idejemi.
Klasicky natočený snímek, který si zakládá na co nejpřesnějším zobrazení historických faktů, vykresluje M. L. Kinga jako živého člověka, otce rodiny, a zároveň člověka oddaného svým cílům a hledícího daleko za horizont vlastního života. Je to především zásluhou skvělého výkonu Davida Oyelowa v hlavní roli, že jeho postava působí dostatečně přesvědčivě a dodává celému filmu na autenticitě. Selma je každopádně důstojným pomníkem Kingových činů i idejí a zároveň strhujícím způsobem tlumočí zásadní dějinné události novodobé historie.
Podle informací dostupných na stránkách české Unie filmových distributorů se uvedení Selmy (jako jediného z filmů moninovaných letos na Oscara v kategorii nejlepší film) do naší distribuce zatím neplánuje.
  |
