8. dubna 2019 15:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

BOB DYLAN POPRVÉ: Sestava repertoáru, kapela i frontmanův zpěv vynikající

Bob Dylan během vystoupení v Los Angeles v roce 2012. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bob Dylan během vystoupení v Los Angeles v roce 2012. | foto: AP

První ze tří koncertů Boba Dylana ve velkém sále pražské Lucerny se uskutečnil v neděli. Na spoře nasvíceném pódiu, skoro celou dobu sedící nebo postávající za piánem, zazpíval nejslavnější písničkář všech dob dvacet písní. V hledišti nechyběli ani někteří z "českých Dylanů", třeba Vladimír Merta nebo Jaroslav Hutka.

Média týdny spekulovala, jak Bob Dylan třídenní pražské angažmá pojme repertoárově. V poslední době už není pravda, že by měnil sestavu písní štaci od štace, lze snadno dohledat, že setlist prvních koncertů aktuální evropské části Dylanova „Nekonečného turné“ byl hodně podobný podzimní americké šňůře.

A nedělní Lucerna v tomto trendu pokračovala. Samozřejmě je těžké předpovídat, co se, třeba i na posledních chvíli, zrodí v hlavě tohoto geniálního podivína, ale nic nenasvědčuje tomu, že by se pražské koncerty alespoň co do sestavy písní lišily.

Bob Dylan v roce 1966
Písničkář Bob Dylan.

To ale není tak moc podstatné. I takový dylanovský fanatik, který si pořídil všechny tři vstupenky, určitě bude spokojen, protože trojnásobný zážitek tohoto kalibru se prostě vyrovná třeba tomu vidět třikrát skvělý film. U kterého víte, jak dopadne, ale stejně vám stojí za to si jej pouštět znovu a znovu.

Setlist je zčásti namíchán z několika starých hitů, které Dylan rozdělil do průběhu celého koncertu. Po již tradičním úvodu Things Have Changed je to It Ain’t me, Babe, Simple Twist of Fate, uprostřed Like A Rolling Stone a perla celého koncertu, jako pomalá klavírní balada pojatá Don’Think Twice, It’s All Right, na závěr základního setu Gotta Serve Somebody. A v přídavcích další dvě „vykopávky“, ikonická Blowin’ in the Wind v až rozmarném country podání, a poněkud přehlížená It Takes a Lot to Laugh, It Takes a Train to Cry.

Mezi ně Dylan rozesel písně naopak relativně nové, tedy ze svých velmi silných posledních autorských alb. V první řadě z Tempest (Scarlet Town, Pay in Blood, Early Roman Kings, Soon After Midnight), „Love and Theft“ (Cry a While, Honest With Me) resp. Time Out of Mind (Tryin’ to Get to Heaven, Make You Feel My Love, Love Sick). Z tohoto ranku bylo jen album Modern Times zastoupeno pouhou jednou písní: Thunder on the Mountain.

V kongeniálním propojení se zavedenou kapelou, jejíž páteří je tradičně basista a dlouholetý kapelník Tony Garnier s bubeníkem Georgem Recelim, kytarový tah jí dodává profesionál Charlie Sexton a zvuk dobarvuje různými instrumenty (pedálová steel kytara, banjo, housle ad.) Donnie Herron, skvěle zpívající Dylan tradičně přistupuje ke svým písním jako k volnému materiálu, s nímž je možno nakládat různými způsoby. Právě srovnání tří koncertů jdoucích po sobě i se stejným repertoárem bude v tomto ohledu v pondělí a v úterý mimořádně zajímavé.

Ondřej Bezr

Autor

Ondřej Bezrondrej.bezr@lidovky.czČlánky

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz