Už v pondělí znejistěli znalce dylanovských koncertních programů členové bandu, když po druhém přídavku rozjeli ještě třetí. Na ten už zpěvák ze zákulisí nepřišel, hudebníci si odehráli svá krátká sóla a jeden po druhém se odebrali do šaten. Připomínalo to slavnou Haydnovu symfonii Na odchodnou, ve které podobným stylem odcházejí jeden za druhým členové orchestru, až zůstanou poslední dva houslisté. Jejich roli v Dylanově kapele plnil bubeník.
Totéž se opakovalo i v úterý. Vzhledem k tomu, že doposud nikdy skladbu Just Like Tom Thumb’s Blues (o jejíž instrumentální podobě mluvíme) v této poloze Dylan nezařadil, je dost pravděpodobné, že ten nápad musel vzniknout v pondělí někdy během dne. Do hudebních dějin by tedy mohl vstoupit třeba pod názvem Pražský fór.
Rozdíly v sestavě skladeb na třetím koncertě nebyly žádné, v interpretaci minimální. Ten asi nejslyšitelnější v Don’t Think Twice, It’s All Right, pojaté na tomto turné jako krásná balada s dominantním klavírem. Zatímco na minulých koncertech se víceméně vytratila do ztracena, v úterý Dylan ke svému klavíru ve finále přidal sólo na foukací harmoniku a kapela song shufflově rozpohybovala, až se písnička přiblížila známé studiové verzi.
Úterní publikum bylo nejkontaktnější. Reagovalo sice na stejných místech jako dvě předchozí - první aplaus uprostřed skladby při prvních tónech harmoniky v Simple Twist Of Fate, jediné Dylanovo povstání od klavíru ve Scarlet Town, pokusy o skandovaný rytmický potlesk v Like A Rolling Stone, nadšení a standing ovation po Don’t Think Twice, It’s All Right -, jen jaksi s větší intenzitou. Možná v něm byl větší počet připravených z minulých koncertů.
Dylanův pražský „hattrick“ rozšířil počet písničkářových koncertů v České republice na třináct. Tyto tři poslední patřily bez debaty k těm nejlepším. Přestože při třech po sobě následujících vystoupeních v Praze v březnu 1995 Dylan měnil setlisty a hrál z velké části největší hity ze 60. let, což tehdy „nadržené“ publikum kvitovalo s nadšením, program, který předvedl nyní, měl vlastně větší logiku, konzistenci, celkové poselství. Je to podobný rozdíl jako mezi kompilací singlů a prokomponovaným albem. Což ale dnes pochopí asi jen „starší a pokročilí“...
