Úterý 22. září 2020svátek má Darina 25 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Bojím se o skvělé muzikanty, míní dramaturgyně Letních slavností staré hudby Markéta Kahoferová

Affetti dell’anima. Italské mistry 17. století představil letos v Troji soubor... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Affetti dell’anima. Italské mistry 17. století představil letos v Troji soubor... | foto: PETRA HAJSKÁ

PRAHA Letošní, 24. ročník Letních slavností staré hudby byl jen s českými interprety, přitom ale stejně atraktivní jako v minulých letech. Dramaturgyně festivalu Markéta Kahoferová líčí, jak museli celý program zásadně překopat, protože se nechtěli vzdát letního termínu. Říká ale, že účast zahraničních hostů je pro starou hudbu zásadní, a kdyby se nemohla vrátit, bylo by to velké ochuzení.

LN: V březnu se umrtvil kulturní provoz. Napadlo vás, že se vám možná nepodaří uskutečnit Letní slavnosti tak, jak jste je připravovali?
Během roku pořádáme komorní cyklus Barokní podvečery a museli jsme zrušit zahajovací koncert, což bylo hodně nepříjemné, muzikanti už tři dny zkoušeli a měli jsme také jako hosta italského virtuosa ze Salcburku, který ještě stihl přijet. Začali jsme přesouvat koncerty na podzim a také už jsme přemýšleli, co uděláme s festivalem, i když jsme nevěděli, co bude, a doufali, že se to zlepší. Ovšem viděli jsme, že situace v zahraničí není vůbec příznivá.

Letní slavnosti staré hudby.
Jana Semerádová. Karneval v Benátkách


LN: Nenapadlo vás přesunout akci na podzim?
Vzhledem k tomu, že jsme přesunuli tři koncerty jarní řady Barokních podvečerů, nechtělo se nám všechno natlačit do této doby. Snažili jsme se za každou cenu zachovat letní termín. I s tím, že budeme trochu riskovat. Na podzim a na nový rok se už přesunulo tolik kulturních akcí, že mám pochybnosti, že najdou také tolik diváků. A tak jsme se rozhodli postavit z gruntu nový program s tím, že v létě vyloučíme zahraniční hosty. A že začátkem září pozveme aspoň dva hosty z „bezpečných“ zemí, takže doufám, že uslyšíme německé a polské umělce. Tradiční hosty jako Francouze a Španěly jsme pozvat nemohli.

LN: Vy jste zrovna na románskou oblast logicky hodně orientovaní. To je dost čára přes rozpočet, že?
Naštěstí jsme stihli koncem února mezinárodní interpretační kurzy francouzské barokní hudby Akademii Versailles, která je součástí festivalu. Vyučují na ní francouzští pedagogové a účastní se jí i zahraniční studenti. Akce proběhla ještě s veškerou parádou včetně koncertního nastudování Lullyho opery Atys.

LN: Takže program jste dávali dohromady v podstatě od nuly. Jak jste to udělali?
Oslovili jsme naše nejbližší i umělce, kteří by nám program postavili na míru. Věděli jsme, že musíme pracovat s menšími útvary a také dostát letošnímu tématu, jímž je nobilita čili šlechtictví vnímané v širším významu. Hlavní dramaturgyně Jana Semerádová připravila krásné programy, například jeden pro zámek v Troji, který rozvíjel téma květin a zahrad. Abychom zachovali francouzský prvek, oslovili jsme naše interprety, aby provedli duchovní díla pro královský dvůr ve Versailles. To byl úvodní koncert v Emauzích a myslím, že vyšel výborně.

LN: Jak moc je pro vás konfrontace se zahraničím důležitá?
Nesmírně. Názorovou a interpretační výměnu, která se rodí na zkouškách, nic nenahradí. Když muzikanti hrají v zahraničí, tak tam najdou jiné publikum, i reflexe je jiná. Úzká spolupráce s hráči je vždycky obohacující, ať se pozve sólista, nebo hráč na nástroj, na který u nás nikdo nehraje. Kdyby se to nemohlo obnovit, byl by velký malér.

LN: Každý ročník Letních slavností má své téma. Jak ho vybíráte?
Přemýšlíme, co zajímá nás a co zajímá publikum. A také hledáme, co jsme ještě neuváděli. Nechceme se opakovat, a i když se barokní hudba do jisté míry opakuje, tak můžeme po nějaké době skladby objevovat zase z jiného úhlu. Jana je takový tvůrčí duch, ta přináší hodně nápadů, pak si na to sedneme a hledáme nějaká pojítka. Také musíme myslet na to, abychom program dokázali zaplatit, jsme malý festival a naše vize nemohou být nerealistické. Někdy se také stane, že máme jeden dva dominantní projekty, které nám připadají tak úžasné, že k nim hledáme téma. Většinou ale nám jde o to, abychom tu starou hudbu představili v nových souvislostech.

LN: Letos jste odehráli jeden koncert v plenéru v zahradě Trojského zámku, druhý jste kvůli počasí přesunuli do zámku. Už jste i dřív hráli v plenéru?
Je to tak patnáct let, hráli jsme ve Vrtbovské a v Ledeburské zahradě. A v té době začaly přívalové deště, a i nás vyplavily, a tak jsme na hraní venku rezignovali. Letos jsme to tedy riskli v té Troji s tím, že máme v záloze zámecký sál. To je výhoda, ale i tak je třeba minimálně půl dne na přípravu a následnou změnu. Venku je také někdy velká vlhkost a je složité naladit nástroje. Naštěstí první koncert hezky vyšel za teplého počasí. Ale i ten druhý, který se nakonec kvůli počasí uskutečnil v Císařském sále, měl překrásnou atmosféru.

LN: A odrazil se strach z koronaviru na vaší návštěvnosti?
Asi deset procent posluchačů obavy má a kupují si lístky na poslední chvíli. Ale celkově je to minimální úbytek. Máme úžasné a věrné posluchače!

LN: Jak vám to vyšlo s dotacemi?
Čerpáme subvence od ministerstva kultury i od hlavního města Prahy a oba subjekty nás podržely. Mohli jsme připravit a realizovat náhradní program, i když nám logicky vypadla zahraniční podpora.

LN: Z čeho máte ve své profesi největší obavy, pokud jde o přetrvávající epidemii?
Myslím hlavně na to, abychom nepřišli o skvělé muzikanty. Já nevím, jestli si lidé uvědomují, jak náročná je příprava na provedení byť jediného koncertu, musí se tomu věnovat na sto procent, špičkové výkony nejsou zadarmo. A jakmile by museli změnit profesi, tak půjdou s výkonem dolů a mnozí se už zpátky třeba ani nevrátí.

Jana Machalická

Autor

Jana Machalickájana.machalicka@lidovky.czČlánky

Plíseň, černý banán, nahnilé ovoce. Zkažené potraviny nezpůsobí jen bolení břicha

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sklenice s marmeládou plná plísně, nahnilé jablko či zčernalý banán. To vše obvykle představuje jasné varování před...

Voříšci Evropy. Češi mají slovanskou krev jen z jedné třetiny, říká vědec

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Věda vyvrací dávné mýty o původu obyvatel Česka. A rasové a národovecké mýty obecně. V magazínu Víkend to vysvětluje...

Prodávám různě otevřené kalhotky. Zachraňují manželství, říká návrhářka

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ateliér módní návrhářky Terezy Vu jemně voní drahými svíčkami a na ramínkách ovázaných stuhou visí ručně vyrobené a...