Božská komedie (La Divina Commedia) je rozsáhlé dílo italského básníka Danta Alighieriho, předchůdce slavné italské renesance. Vzniklo ve 14. století a skládá se ze tří samostatných částí - pekla, očistce a ráje. Hlavním hrdinou je sám autor, který musí všemi částmi projít ve snaze se znovu shledat se svou láskou Beatricii Portinariovou. V pekle a ráji hrdinu provází slavný římský básník Vergilius, v ráji pak sama Beatrice.
Když autor sestoupí do pekla, setkává se v něm s řadou historických postav pykajících za své větší či menší hříchy. Mohamed v pekle trpí za to, že rozséval svár svým náboženstvím. Zmiňovaná pasáž, kterou se belgické nakladatelství rozhodlo vynechat, je ale pro dílo poměrně stěžejní. Podle překladatelky Lies Lavrijsenové bylo nutno pasáž vyjmout, protože je Mohamedův popis značně urážející.
Pařížskému učiteli uřízl hlavu mladý Čečenec. Kantor v minulosti ukazoval žákům karikatury proroka Mohameda |
Lavrijsenová pak v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Radio 1 rozhodnutí blíže odůvodnila tím, že chtěla Danteho dílo zpřístupnit co největší skupině čtenářů, hlavně těm mladším. Rozhodnutí prý bylo přijato v době, kdy byla Francie otřesená útokem čečenského radikála, jenž uřízl hlavu učiteli.
Alighieriho nejznámější dílo Božská komedie je i dnes zdrojem inspirace pro spisovatele i filmaře. Odkazují na něj film Clerks 2: Muži za pultem, seriál Arrow, Hannibal, oceňovaný film Davida Finchera Sedm nebo snímek Inferno podle románu amerického spisovatele Dana Browna. Poslední jmenovaný si Božskou komedii bere jako hnací motor celého díla.
