LN Podle studie, kterou si nedávno nechal udělat Člověk v tísni, mladí lidé nejsou tolerantní k Romům. Setkáváte se s předsudky i na festivalu Jeden svět?
Ano. Neznám žádnou společnost, která by nebyla aspoň latentně rasistická. Ale víte, ona se tu najednou vytvořila fráze: „My Češi jsme rasisti.“ A tím, že se to opakuje, se to stává pravdou a pěkným alibi. Mě už tenhle banální stereotyp štve, takže radši říkám: „Ne, Češi rasisti nejsou.“
LN Setkal jste se za dobu, kdy Jeden svět pořádáte, s předsudkem i u sebe?
Ano. Řeknu vám dost ilustrativní příklad. Jednalo se o festival v roce 2000 nebo 2001. Na jeho konci za mnou přišla kolegyně, taková americká feministka, a řekla mi: „Podívej se na svoji porotu.“ Já jsem si říkal: „Co je? Všechno jsou to takoví úctyhodní režiséři...“ Tak jsem jí odpověděl: „No je to skvělá porota!“ A ona se mě zeptala, jestli mi není divné, že v ní není ani jedna žena. Pak mě vyzvala, abych se podíval na festivalový program. Zjistil jsem, že šedesát procent z filmů, které jsme vybrali, natočily ženy! A v porotě sedělo pět slavných režisérských mužů! Uznal jsem problém, omluvil jsem se. A už si na to dávám dost pozor.
LN Vlastně jste byl obviněn z mužského šovinismu.
Ano, byl jsem obviněn. A je pravda, že jsem se jako šovinista i choval. Muži to v sobě často mají. Takové to dravé a válečnické „být vidět“. My chceme být vpředu. Stejně tak chtěli být vpředu i ti slavní režiséři. Jejich kolegyně dělaly taky dobrou práci, ale bylo jim trapné tyto šaškárny dělat. A já jsem chtěl slavná jména a automaticky jsem vybíral ta mužská.
LN Když jsme mluvili o rasismu, zmínil jste, že politici částečně určují nálady ve společnosti. Co si myslíte třeba o výrocích Jiřího Čunka nebo Liany Janáčkové?
Je to děsné, když se politik vyjadřuje takovým způsobem. Já se svými jugoslávskými zkušenostmi můžu jen potvrdit, že je velmi nebezpečné, když si politik hraje s rasismem a nacionalismem. Člověk má na začátku pocit, že to má pod kontrolou, občas něco jen tak řekne... Ale vypouští džina z lahve. Je jen otázka času, kdy se ten džin vymkne naší kontrole. My jsme si na území bývalé Jugoslávie zvolili politiky, kteří byli nacionalisticky orientovaní. Nikdo z nich na samém začátku nechtěl válku, v níž bude vyvražděno dvě stě padesát tisíc lidí.
LN Ani Slobodan Miloševič?
Ano, myslím, že dokonce ani Miloševič. A to říkám i přesto, že právě on má tu zásadní zodpovědnost.
LN Troufl byste si říci, zda takové nezodpovědné tendence cítíte i u některých českých politiků?
Doposud to všechno bylo naštěstí jen na úrovni provinčních trapností. Mám na mysli kdysi pana Sládka nebo teď paní Janáčkovou.
LN Nevadí vám u některých českých politiků jejich zahraniční cesty? Třeba únorová cesta Jiřího Paroubka do Sýrie...
Tahle cesta pánů Paroubka a Zaorálka nebyla v pořádku. Chyběla tu politická symbolická gesta. Je plno států, kam mají čeští politici cestovat. Jestli je potřeba se syrskou stranou něco řešit, ať to potichu dělá diplomacie. Od toho proboha je. Tohle syrská vláda automaticky použije pro svoji propagandu.
LN Necítíte marnost, když vidíte, jak se snahy vašeho festivalu a chování českých politiků kříží?
Naopak! V okamžiku, kdy si uvědomíte, že Paroubek jede do Sýrie, Filip vyrazí do Běloruska a všichni jezdí do Číny, je dobré, že tu je festival, který ukazuje, proč je problematické do těchto zemí jezdit.
LN Měla by v diplomatické izolaci zůstat Kuba? S nástupem Raúla Castra se z Bruselu ozývá čím dál víc hlasů pro její zrušení; Česká republika je proti.
Podle mě by to byl velice špatný krok, kdyby EU svoje velice, velice měkké sankce směrem ke Kubě zrušila. V případě, že by Kuba začala měnit svoji legislativu a propustila politické vězně, tak potom ano. Kubánský režim se dnes ale jen potřebuje legitimizovat a potřebuje si koupit čas. Nevidím důvod, proč jim v tom nahrávat. Ale jsem si vědom toho, že velká část EU - především ta socialistická, která dodnes žije v nostalgii ke Castrovi a k jeho antiamerikanismu - tohle Kubáncům žere. Tahle část EU hledá výmluvy, aby mohla být vstřícná. To je taková evropská dětská nemoc - nadšení z fousatých revolucionářů.
LN Vy byste byl zřejmě i pro zavedení ekonomických sankcí.
Nejsem si stoprocentně jistý. Pro ekonomické sankce jsem ve chvíli, kdy se ten režim začne brutálně a genocidně chovat vůči vlastním obyvatelům. Myslím, že dostačující je konzistentní diplomatický tlak a podpora disidentů.
LN Poté, co jsem na vlastní oči viděla kubánskou neturistickou nemocnici, troufla bych si mluvit o týrání lidí.
Ano, stav kubánských nemocnic je strašný, a Kubě se přesto dodnes daří prodávat image, která tvrdí, že zdravotnictví a školství je největší výdobytek kubánského socialismu. Přitom ta země je zbídačená.
| Další podrobnosti si přečtěte v sobotním vydání deníku |
