Stejně jako není Godardův Bláznivý Petříček z roku 1965 žádná snadno stravitelná oddechovka, nebude ani nadcházející přehlídka v Cannes líbivá procházka růžovou zahradou. Výběr filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích nabídne širokou paletu témat včetně těch velmi současných a znepokojivých. Hlavní soutěž, čítající nakonec 21 titulů, slibuje jako vždy artové snímky schopné zasáhnout i širší publikum: uvidíme, zda to bude platit i o nejnovějším filmu nepokojného klasika Jeana-Luca Godarda Le livre d’images.
Sedmaosmdesátiletý filmař se na přehlídku vrací padesát let poté, co slavně zrušil její 21. ročník. S podporou dalších francouzských filmařů tehdy prohlásil za nemožné, aby se v Cannes konala filmová slavnost, zatímco v Paříži a na dalších místech kulminuje revoluční úsilí studentů a pracujících. V loňské soutěži tuto etapu Godardova života zábavně připomněl Michel Hazanavicius snímkem Obávaný.
Prokletý don Quixote
CANNES 2018: Festival začne poctou Miloši Formanovi |
Letos se v pařížských ulicích rovněž objevily srpy a kladiva (o dlouhodobé stávce dopraváků ani nemluvě), snad ale tentokrát nebude nutné přehlídku rušit a návštěvníci zhlédnou celou připravenou kolekci filmů. Ačkoliv jisté to není: zajímavý vývoj má nasazení očekávaného filmu Terryho Gilliama Muž, který zabil dona Quijota. Pověstný režisérův projekt, který už jednou skončil strašlivou zkázou, zachycenou v dokumentu Ztracen v La Mancha, by měl letošní festival slavnostně zakončit. Proti se ovšem postavil producent Paolo Branco a jeho společnost Alafama Films, jež se s Terrym Gilliamem ve zlém rozešla během příprav filmu a od té doby právní cestou usiluje o zastavení projektu, a tedy i zrušení jeho festivalové projekce. Rozhodující soudní slyšení se má konat právě dnes, den před zahájením festivalu.
Zahajovací snímek naštěstí problémy tohoto typu nemá. Film íránského režiséra Asghara Farhádího Everybody Knows leží dokonce mimo dohled íránských úřadů, neboť se jedná o čistě evropský projekt, natočený v koprodukci Španělska, Francie a Itálie. Síla držitele dvou Oscarů za neanglicky mluvený film dosud spočívala z velké části ve výmluvném zobrazování života a uvažování Íránců – tuto jistotu tentokrát opustil a do svého psychologického thrilleru obsadil španělské hvězdy Penélope Cruzovou a Javiera Bardema. Průzkumníci statistik upozorňují, že se jedná o teprve druhý film ve španělštině, který kdy přehlídku v Cannes zahajoval. Tím prvním byl v roce 2004 film Pedra Almodóvara Špatná výchova. A úplné prvenství má Everybody Knows coby zahajovací film ve španělštině, jehož režisér nemluví španělsky. Jeho práci to však prý nijak negativně ne ovlivnilo – zda to je pravda, se ukáže již velmi brzy.
Cannes 2018.
MeToo po francouzsku
Hovoříme-li o statistikách, větší pozornost letos vzbudil jiný údaj: z jednadvaceti filmů v hlavní soutěži jen tři natočily ženy. Konkrétně se mezi mužskou přesilu probojovaly libanonská režisérka a herečka Nadine Labakiová, Italka Alice Rohrwacherová a Francouzka Eva Hussonová.
Nepočetné zastoupení žen v hlavní soutěži zklamalo ty, kdo očekávali, že také festival v Cannes bude pokračovat ve vlně podpory ženského sebevědomí, již vzedmulo hnutí MeToo a jež mohutně zalila například americké výroční filmové ceny.
Neznamená to ale, že by se festival v Cannes tomuto aktuálnímu tématu nevěnoval. Nejzjevněji tak v jeho programu činí dokument Citizen Harvey z produkce BBC, který přibližuje a analyzuje osudovou kauzu Weinstein.
  |
Není ostatně důležité jenom to, kdo na festivalu bude, ale i to, kdo na něm nejspíš nebude: a to například právě vlivný producent Harvey Weinstein, dosud pravidelný účastník přehlídky. Sexuální predátor, jehož už z obtěžování obvinily desítky žen, prý právě v Cannes v roce 1997 napadl herečku Asii Argentovou. Aby se takové věci letos neděly nebo byly ihned spravedlivě postiženy, má zaručit festivalová novinka: pro případné oběti či svědky obtěžování bude k dispozici horká linka.
Forman na pláži
Pátrat v programu letošního festivalu po české stopě je tak trochu práce pro komisaře Maigreta, ale kdo hledá, najde. Už první den přehlídky se budou Češi moci dokonce přímo dmout pýchou na svého slavného rodáka: program v letním kině na pláži před festivalovým palácem bude věnován poctě Miloši Formanovi. Hlavním důvodem je samozřejmě režisérovo nedávné úmrtí, ale také je to padesát let od zařazení jeho filmu Hoří, má panenko do hlavní soutěže v Cannes. Spolu s ním a s Menzelovým Rozmarným létem tehdy o Zlatou palmu soutěžil také film Jana Němce Démanty noci – a také ten se bude letos v Cannes promítat, a to v sekci Classics (spolu třeba s Řidičem slečny Daisy nebo Vesmírnou odyseou). Lze říci, že festival v Cannes po půlstoletí symbolicky splácí dluh českým filmařům, které tehdy o větší slávu a možná i o ceny připravil právě revolucionářský zásah Godarda a spol.
Ze současné nabídky lze za český příspěvek k dění v Cannes považovat snímek Fuga, který bude uveden v nezávislé sekci Semaine de la Critique neboli Týden kritiky. Natočila jej sice polská režisérka Agnieszka Smoczyńska, ale produkčně se na něm podílí také česká společnost Axman Production producentky Karly Stojákové a výroba filmu byla podpořena i Státním fondem kinematografie. Psychologický thriller Fuga vypráví příběh Alicije, která utrpí ztrátu paměti a poté se vrací ke své rodině, aby se znovu, proti své vůli, ujala role manželky, matky a dcery.
