9. června 2019 15:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Čas pro rumunskou literaturu je tu, myslí si ředitel Měsíce autorského čtení Petr Minařík

Petr Minařík, jeden z ředitelů Měsíce autorského čtení. Letošní ročník je již... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Minařík, jeden z ředitelů Měsíce autorského čtení. Letošní ročník je již... | foto: Marie Stránská, MAFRA

Za pár týdnů začíná v Brně největší tuzemský literární mač – Měsíc autorského čtení. Festival slaví letos dvacet let. Hlavním hostem bude Rumunsko. A přijedou hvězdy první velikosti, třeba Norman Manea. Co MAČ 2019 nabídne dál? Za organizátory odpovídá Petr Minařík.

LN Šlo to letos s Rumuny organizačně líp než loni s Turky? Sehnali jste potřebnou podporu?
Nepochybně. Rumunsko je geograficky blíž, takže nebyl problém, aby se do Bukurešti a jinam vydala naše fotografka a filmařka Mária Pinčíková, aby s rumunskými autory natočila krátké spoty. Každý ročník MAČ doprovází výstava, která putuje po všech městech, tedy z Brna do Ostravy, Košic, Vratislavi a Lvova, takže je důležité potkat se s autory nějaký čas předem. Pokud jde o překlady, s těmi nám zásadně pomáhá pražská rumunistika, finančně pak nejvíc Rumunský kulturní institut. A jedna velká změna oproti loňsku: auto mezi Košicemi a Lvovem jsme nahradili letadlem z Vratislavi do Lvova.

LN Loni jste na letošek anoncovali někoho z trojky Litva, Maďarsko, Vietnam. Proč to nevyšlo?
Maďarsko bude hostem v roce 2020. Vietnam měl být letos, ale nepodařilo se najít shodu se všemi partnery. Jsme festival, který se odehrává ve čtyřech zemích, takže středoevropská spolupráce je podstatná – jenže není vždycky snadná. Současné pohyby v politice a ve společnosti vedly, zvlášť naše polské partnery, k tomu, že Vietnam by byl příliš velký luxus – že je třeba vyslovovat se spíš k tématům usazeným víc v regionu. Zjednodušeně řečeno, zvítězil pohled, že není doba, kdy se můžeme nořit do problémů jihovýchodní Asie, když se u nás vede zápas o podobu střední a východní Evropy. Já jsem sice přesvědčený, že by se právě na Vietnamu vyjevilo, jako tomu bylo loni v případě Turecka, že aktuální otázky, které si klade vietnamský spisovatel, nejsou pro nás až tak vzdálené – jenže dělat dramaturgii MAČ znamená dělat i kompromisy, jinak by už festival dávno nebyl.

LN Budou mezi Rumuny nějaké hvězdy typu Norman Manea?
Ano, Norman Manea bude a budou i další. Samozřejmě se snažíme zvát nejznámější a nejdůležitější, ale klíčem k autorům, kteří nakonec v červenci přijedou, je především snaha představit danou literaturu v celku, který odráží generační, žánrové i genderové vrstvy. A platí, tak jako u Turků či Gruzínů, že pro rumunské autory je pozvání na festival čest. Fakt, že budou v pěti městech střední Evropy hlavními hosty, berou jako součást jakési literární reprezentace. I proto není až tak obtížné je k účasti zlákat, i když před nimi netajíme, že během pěti dnů musejí zvládnout kolem tří tisíc kilometrů v autě, v letadle, ve vlaku…

LN Proč vlastně Rumunsko? Čím je jejich literatura specifická?
Rumunská literatura je minimálně okrajem středoevropské literatury, někde se s ní přímo stýká, tedy třeba v kulturních a multietnických městech, jako jsou Kluž nebo Temešvár. Myslím, že v tomto je unikátní, že i po dvacátém století existuje literatura s nikoli jen historickými nebo efemérními vlivy, které přináší soužití s Maďary, Němci, ale také s Rusy nebo Moldavany. Značná část rumunské literatury se totiž odehrává za rumunskými státními hranicemi v Moldávii, odkud na festival přijede také několik skvělých autorů. Když rumunští autoři z Kišiněva píšou o Rumunsku, je to velmi inspirativní čtení. Sen o bájné zemi, kam se v sovětských časech nedalo cestovat a která se po otevření hranic mění v zemi zklamání.

LN Takže Rumuni mají potenciál být pro našince objev?
Přesně tak. Rumunská literatura je podobně silná jako rumunský film, jen to u nás nikdo neví. V Polsku to třeba vědí a většina autorů z našeho seznamu je tam přeložená; v Česku tak pět autorů z jedenatřiceti, kteří dorazí. Čas pro objevování rumunské literatury je tady a my pro ni chceme být první branou ke zdejšímu čtenáři. Symbolicky pracujeme s faktem, že to bylo právě Rumunsko, které se jako poslední vymanilo z komunistické diktatury spektakulární popravou Nicolae Ceauşeska, takže letošní MAČ je tedy i náš příspěvek k ohlédnutí za třiceti lety svobody.

LN Dají se vypíchnout nějaká klíčová témata, kolem kterých rumunská literatura posledních dekád krouží?
Když pomineme věčná témata literatury, pak nepochybně rumunská současnost, a to mnohem ostřeji a zřetelněji než u nás. Rumunsko a korupce, sny, které Rumuni před třiceti lety měli a které se naplnily jen částečně, vystřízlivění z Evropy jako snadného receptu na vše. Rumunská literatura je bojovnější a k přítomnosti nekompromisnější než ta naše, ale platí, jako vždy, že taková zobecnění nefungují – a že stojí za to, rumunskou literaturu sledovat, číst a hledat v ní konkrétní autory a jejich díla.

LN Jak se loni osvědčila „turecká akademie“? Bude letos rumunská varianta?
Turecká akademie v loňském roce byla demoverze, letošní rumunskou akademii považujeme za první ročník. Ano, bude a opět ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Přihlášeno je zatím pětatřicet studentů z celého světa, kteří budou v Brně chodit na čtení, protože jedinečnou příležitostí, kterou nenabízí žádná letní škola, je, že se potkají s jednatřiceti živými rumunskými autory. Dopoledne pak budou mít teoretické přednášky, sahající od rumunské historie přes jazyk a literaturu až po film a tanec.

LN Vyjdou k MAČ nějaké překlady rumunských spisovatelů?
Ano, ale jako obvykle až v následujícím roce, tedy po MAČ. Během července budeme s rumunskými autory točit šestnáct portrétů, kterých se zhostí šestnáct dokumentaristů z Polska, Česka, Slovenska a Ukrajiny – poběží pak ve veřejnoprávních televizích těchto zemí. Také studenti „akademie“ vyrazí natáčet rozhlasové dokumenty. Těch aktivit kolem festivalu, které mají zajistit, aby se jeho život natáhl i mimo červenec, mimo samotná čtení, je celá řada a jsme za ně rádi.

LN Letošní MAČ je dvacátý v řadě. Co vytane na mysli, když zavzpomínáte na první ročník?
Před dvaceti lety to byl úplně jiný festival, který vznikl, aby měli autoři prostor k prezentaci, aby byl hlas literatury slyšet v záplavě nových způsobů trávení volného času. Dnes jsou autorská čtení docela v módě, přičemž pro nás je nejcennější mezinárodní rozměr. A stále dbáme na to, že jsme literární festival, nikoli knižní veletrh. Nejsou pro nás podstatná čísla prodejů autorů, které zveme, ale ani to, jestli mají knihu v češtině. Snažíme se soustředit na obsah.

CO JE MĚSÍC AUTORSKÉHO ČTENÍ?

■ Literární festival, který se koná současně v Brně, Ostravě, polské Vratislavi, slovenských Košicích a ukrajinském Lvově.

■ Hlavní program potrvá od 1. do 31. července, některé akce se ale konají už v květnu a červnu. „Je to takový festival druhých a třetích měst, hlavní města nebereme,“ říkají organizátoři.

■ Festivalový program nabídne téměř každý den dvě autorská čtení: čestného hosta z Rumunska a zástupce domácí linie.

■ Českou republiku bude reprezentovat například Aleš Palán, Petr Borkovec, Magdalena Platzová, David Zábranský nebo Tereza Semotamová. Z Rumunska k nám zavítá Dan Coman, Doina Jelaová, Cătălin Dorian Florescu, Simona Popescuová, Iulia Militaruová či Filip Florian.

Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Dokumentarista Olga Malířová Špátová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Audioknížka o životě Jeana-Paula Belmonda, vyprávěná Jiřím Krampolem. Zcela zdarma

Belmondo Mých tisíc životů | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jiří Krampol daboval Belmonda ve 28 filmech a jeho hlas je tak s tímto hercem téměř neoddělitelně spojen. Stylově tedy...

Premium

Červenobílý život na hraně. Čína se zlobí, Tvrdík i celá Slavie trnou

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Žádná legrace to není. Aspoň pro slávisty určitě ne. Sám prezident republiky naznačil, že do slavného fotbalového klubu...