Sekce Venezia Classici, která byla založena v roce 2012, uvádí výběr nejlepších digitálně restaurovaných snímků uplynulého roku. Letos byly do sekce zařazeny například snímky jako 1900 od Bernarda Bertolucciho (1976); Červená pustina Michelangela Antonioniho (1964) nebo Blízká setkání třetího druhu Stevena Spielberga (1977).
Národní filmový archiv uvedl v Benátkách už v roce 2012 digitálně restaurovaný film Pytel blech Věry Chytilové z roku 1962. Loni NFA úspěšně představil restaurovanou verzi filmu Ikarie XB1 na festivalu v Cannes. „Když se NFA rozhodl vrátit Černého Petra na plátna kin, Miloš Forman ve svém dopise vyjádřil naději, že po digitálním restaurování bude film vypadat tak, jak jsme ho v roce 1963 natočili,“ řekla Jana Ulipová z NFA.
Film Černý Petr od Miloše Formana se vrátí do kin, obnovená premiéra bude v Praze a Kolíně |
Tým NFA pod vedením restaurátorky Terezy Frodlové se snažil tomuto přání režiséra vyhovět a přizval ke spolupráci další odborníky (kameramana Jana Malíře, zvukového mistra Pavla Rejholce a další). Restaurátoři konzultovali práci i s Ivanem Passerem, který na Černém Petrovi pracoval jako pomocný režisér. Digitální restaurování proběhlo ve studiu Cinepost Barrandov v Praze.
„Je to pro nás samozřejmě čest a velmi dobrá zpráva, že se film dostal do Benátek. Přítomnost na velkých festivalech pro snímek znamená, že se pak snáze dostává do mezinárodní distribuce. U Černého Petra jsme se o to snažili dva roky,“ sdělil serveru Lidovky.cz Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu. „Každý rok se budeme snažit nějaký z našich filmů dostat na nějaký z prestižních festivalů,“ dodává.
V průběhu restaurování byla objevena jedna neznámá scéna ze začátku filmu. Také proto byly důležité konzultace s žijícími tvůrci - Formanem a Ivanem Passerem, který na Černém Petrovi pracoval jako pomocný režisér. „Tato scéna se do finální podoby filmu nedostala, a tak není ani součástí restaurované verze, ale objeví se mezi bonusovými materiály na připravovaném DVD,“ podotkla restaurátorka Frodlová.
Za nově nalezenými scénami stála italská společnost Zebra Film. „Na popud této firmy bylo dotočeno několik záběrů, respektive celá jedna scéna z prostředí převlékacích kabinek,“ vysvětluje Frodlová. „Diváci mohou vidět mnohem explicitnější, erotičtější záběry na nahé dívky nebo pár milenců.“
  |
Projekty Miry Fornay a Jana Geberta na trhu Gap-Financing Market
Na MFF v Benátkách proběhne také koprodukční fórum Gap-Financing Market (1. – 3. 9. 2017), který se koná v rámci filmového trhu Venice Production Bridge. Během tří dnů konání se na trhu představí celkem 47 projektů z celého světa, letos byly vybrány i dva české. Jde o připravovaný celovečerní hraný film Žáby bez jazyka (anglický název Cook, Fuck, Kill) režisérky Miry Fornay a dokument Až přijde válka (pracovní název) režiséra Jana Geberta.
Film režisérky Miry Fornay popisuje jeden den v životě pachatele domácího násilí. Pětačtyřicetiletý Jaroslava K. je pohledný a zdánlivě hodný přítel, syn, otec a manžel. Ve skutečnosti patologicky žárlí na svou manželku Blanku a neustále se obává, že ho jednou se třemi dětmi opustí. Jaroslav K. neváhá použít násilí a teror, což nakonec vede k rodinné tragédii... „Stejně jako v mém předchozím filmu My Dog Killer je hlavní otázkou zodpovědnost za individuální jednání a postoje, a také jaký rozsah odpovědnosti za rodinnou tragédii má společnost a rodina,“ říká režisérka Mira Fornay.
Fornay vystudovala filmovou režii na FAMU a na britské National Film and Television School. Její debut Lištičky měl premiéru na filmovém festivalu v Benátkách v roce 2009 v sekci Mezinárodní týden kritiky. Její druhý film My Dog Killer získal cenu Hivos Tiger Award na festivalu v Rotterdamu v roce 2013. Projekt Žáby bez jazyka byl prezentován na workshopech Czech Film Springboard (Finále Plzeň, 2017) a Pitch & Feedback (KVIFF, 2014), které organizuje Czech Film Center.
Chystaný dokumentární film Až přijde válka Jana Geberta pojednává o polovojenské skupině na Slovensku, která přijímá stovky dospívajících členů. Cíl skupiny je jednoduchý – vytvořit modelovou společnost
a připravit se na konečný střet civilizací ... Hlavní postavou filmu je Petr, který žije na první pohled šťastný život s přítelkyní a chystá se na vysokou školu. Jeho hlavním zájmem je ale domobrana Slovenskí Branci, v jejímž čele stojí a která má už čtyři stovky členů. Petr totiž věří, že Evropa směřuje k nevyhnutelnému střetu civilizací a je odhodlaný bránit slovanský svět se zbraní v ruce. A jednoho dne ho ochránit jako velký politik. „Témata nacionalismu a strach z „odlišných“ považuji za hlavní témata, která jsem zkoumal ve svém posledním filmu Hra o kámen (2012), stejně jako v mé profesi novináře,“ říká režisér Jan Gebert.
