Muž, který stál v cestě (2023)
Film o československém lékaři a politikovi Františku Kriegelovi zažehl v průběhu příprav spor mezi scenáristou a autorem knižní předlohy Ivanem Fílou, který měl původně snímek i režírovat, a producentem Miloslavem Šmídmajerem, který v průběhu natáčení Fílu z realizace odvolal. Své kroky tehdy bránil tím, že Fílovo problematické jednání ohrožovalo financování a tvorbu celého filmu. Fíla následně Šmídmajera žaloval za to, že zasahuje do jeho scénáře a že jeho projekt byl dokončen bez jeho souhlasu a v podobě, se kterou nesouhlasil.
Scenárista tvrdil, že Šmídmajer výrazně zkrátil původní scénář na polovinu a tím tak porušil jeho autorská práva. Fíla se kvůli tomu pokusil zastavit distribuci filmu před jeho uvedením, ale návrh na předběžné opatření soud zamítl. Z projektu nicméně kvůli Fílovu konci ještě před realizací odstoupili někteří herci včetně Miroslava Donutila či Taťjany Medvecké. Snímek režíroval Petr Nikolaev.
Příběh kmotra (2013)
Další film režiséra Nikolaeva, který taktéž rozvířil vody ještě před samotnou premiérou v říjnu 2013. Zfilmování příběhu mafiánského bosse Vedrala v podání Ondřeje Vetchého bylo proti srsti rodině zastřeleného podnikatele Františka Mrázka.
Pozůstalí, podle nichž byl snímek až přespříliš podobný skutečnému životu kontroverzního podnikatele, podali na tvůrce filmu žalobu a požadovali zákaz uvedení filmu do kin. Poškozoval by prý Mrázkův veřejný odkaz a „dobré jméno“. Neúspěšně. Tvůrcům pomohla například skutečnost, že ve filmu zněla zcela odlišná jména hlavních postav a taktéž označení „inspirováno skutečností“.
Kajínek (2010)
Vznik filmu režiséra Petra Jákla o původně na doživotí odsouzeném recidivistovi Jiřím Kajínkovi poznamenaly před samotnou realizací vleklé soudní spory o práva ke scénáři a natáčení, které se vyostřily až k žalobám mezi zúčastněnými stranami.
Snímek po uvedení rozpoutal sérii vášnivých debat a politických reakcí kvůli tomu, že Kajínka vykresloval částečně jako oběť spiknutí a zpochybňoval tak práci soudů a policie.
Sametoví vrazi (2005)
Ještě výraznější spory vyvolal kriminální thriller inspirovaný skutečnou kauzou orlických vražd režisér Jiřího Svobody. A opět zde figurovalo jméno Jiřího Kajínka. Ten podal na tvůrce žalobu kvůli ochraně osobnosti poté, co mu jedna z postav filmu připomínala jeho samotného.
K žádnému soudnímu rozsudku v neprospěch snímku nakonec nedošlo. Tvůrci celou situaci uhráli na argument, že se jednalo o fikci na motivy skutečných událostí.
Anděl Páně (2005)
Soudní spory se nepřímo dotýkají i oblíbené pohádky Anděl Páně. Stejnojmenný muzikál z roku 2023 uváděný na prknech Hudebního divadla Karlín totiž ovlivnily neshody s režisérem filmu Jiřím Strachem. Ohledně práv nebylo jasné, zda byl souhlas tvůrců filmu zcela kompletní a smluvně správně ošetřen.
Tvůrci muzikálu totiž spolupracovali pouze s autorkou filmového scénáře Lucií Konášovou, podle Stracha se ale výsledný muzikál přímo inspiroval i samotným filmem, ve kterém je citelný i jeho režisérský vklad. Přezkoumání zatím vedlo k úpravám celého divadelního projektu. Ohledně autorství a případném režisérově vkladu zatím není rozhodnuto.
Hoří, má panenko (1967)
„Kdo si nenakrad, musí to brát, jako že nevyhrál.“ Legendární film režiséra Miloše Formana vyvolal po své premiéře umělý protest ze strany údajně pošpiněných členů hasičských sborů.
Ve skutečnosti za ním však stáli nespokojení pohlaváři z barrandovských filmových studií. Podle jejich názoru snímek hasiče zesměšňoval a urážel tehdejší poměry ve společnosti. Záminka měla posloužit jako důvod, proč snímek zamknout do trezoru. Forman po letech prozradil, že film „protestující“ hasiče tehdy naopak pobavil.
Návštěvníci (1983)
Vedle filmů zmiňme ještě jedno televizní dílo. Úspěšný československý a na tehdejší poměry velmi technologicky náročný seriál režiséra Jindřicha Poláka zaznamenal vedle škrtů z vůle tehdejšího vedení země i jeden soudní spor. Rozhodnut byl až po roce 1989.
Herec Josef Bláha totiž původně v seriálu ztvárňoval postavu akademika Rudolfa Filipa. Po dlouhodobé kritice ze strany vdovy po opravdovém profesoru archeologie Janu Filipovi soud rozhodl, že bude třeba postavu přejmenovat. V pozdějších reprízách se tak po náročném předabování objevuje jako akademik Richard. K dodatečnému přejmenování postavy nyní hodlali přistoupit i tvůrci filmu Sbormistr, žalující straně to ale nestačí.
